Sin City: Velká tučná zabijačka přehled

07.01.2024

"Sakra,
Dwighte.
Do háje.
Ty pitomče
pitomá."

A jsme zase v Sin City. Máme tu Dwighta, ale dnes již s jiným ksichtem. Plastika z minulého „masakru“ prostě zůstala plastikou na jeho původním obličeji. Tentokrát je v nesnázích naše známá barmanka Shellie. Je trochu ukecaná, ale jinak je to kočka a je fajn. Máte pocit, že se vše opakuje, akorát jsou pozměněné postavy? Možná je to pravda, ale také nemusí. Ovšem láska hýbe městem. A já byl strašně zvědav, kam nás dovede tento příběh. No, dovedl nás do Starého města. Tohle špatně skončí.

Citát: Překračujem povolenou rychlost. Výbornej způsob, jak k sobě přitáhnout pozornost. A o to nestojíte, zvlášť když jste jako já vrah s novým obličejem, kterýho dělí od plynový komory jen sejmutí otisků.

Úplně jsem se rozplýval, když jsem vzhlížel na celostránkové kresby ve druhé kapitole. Zastihují totiž nebezpečnou malou Miho v akci. Je celá nažhavená a čtyři celostránkové momentky nás nenechávají na pochybách, že chce zabíjet. V dálce opět zaduní hrom. Miho se na zlomek vteřiny podívá čtenářům do očí, čímž jim dá jasně najevo, že ji nemají rušit při tréninku. Pátá celostránková kresba s ní souhlasí. Pokud nechcete přijít o hlavu, raději se jen dívejte. Úžasné, dechberoucí a krvavé scény. Proboha Miho, už ho doraž.

Citát: Neusekne mu hlavu úplně, udělá z něj zásobníček na pezky.
(vyhledejte si „zásobníky na pez“ - Terva)

Všechno je to horší a horší. Bylo jasné, že když měl Dwight nějaké tušení, že to nebylo jen tak. A malér přišel záhy. Na scéně se také objevuje jeden záporák z předešlého příběhu. Šest kulek a ani jedna do hlavy bylo na něj prostě málo. Vše se tím zdramatizuje. Opět perfektní atmosféra, úplatní poldové, krásně sexy kočky (a k tomu ještě v nesnázích) a opět drsné Sin City. Kresba snad úchvatnější než dřív. A ti dinosauři . . . to budete čumět. Co víc si přát?

Citát: Jest-li mám dneska pro tebe umřít, udělám to.

Pak už to bylo jasné. Velká tučná zabíjačka začala. „Zabíjejí, protože je potřebují mít mrtvé. Hrom nepřestává burácet. Střílí se a dobíjí se a zase střílí a dobíjí a střílí a díváme se, jak jim vybuchujou hlavy a střeva z nich padaj jako vnitřnosti ze řeznickýho špalku. Všude jsou škraloupy krve, kusy kůže a masa. Kouř je tak hustej, že těla do kterej pumpujou olovo jsou vidět jen jako pokroucený, kácející se a ječící rozmazaný šmouhy“. A jako bonus najdete na konci příběhu Galerii kreseb a v ní asi patnáct nádherných výtvorů od různých tvorů.

Citát: Jak jednou vyhodíš nějakou putyku do povětří a koukáš se, jak lítaj kusy lidí na všechny strany . . . nějaký malý prásk prásk se tomu nikdy nevyrovná.

16.07.2023

Je to dobré, ale nemůžu se zbavit dojmu, že kvalita příběhu i kresby postupně klesá. Zatímco v "Drsným sbohem" jsem byl úplně u vytržení a u "Ženský, pro kterou bych vraždil" jsem se zatraceně bavil příběhem, tento díl mi připadá tak nějak plytký v porovnání s předchozíma dvěma. Nicméně budu pokračovat.