Sirotci oblohy přehled
Robert A. Heinlein
Sirotci oblohy, novela, která se poprvé objevila na stránkách ASF v roce 1941, se stala jednou z nemnoha stálic a ovlivnila řadu dalších autorů, věnujících se tomuto žánru. Sirotci totiž přinesli do žánru téma generační lodě jako prostředí, v němž posádka za střídajících se generací zapomene, že je na lodi a její poslání i ona sama degeneruje. Je zde však někdo, kdo potvrdí výjimku…... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1993 , NávratOriginální název:
Orphans of the Sky, 1941
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Sirotci oblohy. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (18)
Velká klasika, první z knih o generačních lodích, předchůdce další legendy knihy Nonstop. Starší čtení, ale kdož jste čtenáři klasických sci-fi, jako jsem já, tak povinnost.
Na těchto starých příbězích hlavně oceňuji to, že knihy nemají 300+ stran, autor je schopen odvyprávět plnohodnotný děj v tenké knize, ano některé postavy mohly být více rozepsány, ale proč vlastně
Já jsem byl nadmíru spokojený a dávám 5/6.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Sirotci oblohy v seznamech
v Přečtených | 160x |
ve Čtenářské výzvě | 4x |
v Doporučených | 12x |
v Knihotéce | 96x |
v Chystám se číst | 21x |
v Chci si koupit | 3x |
Štítky knihy
kosmické loděAutorovy další knížky
2002 | Hvězdná pěchota |
1984 | Dveře do léta |
1994 | Měsíc je drsná milenka |
2011 | Vládci loutek |
2020 | Cizinec v cizí zemi |
Kdo by čekal, že bude mít první příběh o generačních lodích tak zajímavou myšlenku. Posádka lodi po generacích zapomněla, že jsou nějakou posádkou a loď vnímají jako jediný svět, který je středem vesmíru, za jehož hranicemi nic není. Veškeré gravitační zákony apod. si interpretují úplně jinak a teprve postupem času někteří členové posádky zjišťují, jaká je realita. Sirotci oblohy jsou skvělým příběhem o úpadku společnosti a vzniku dezinformačních a fanatických skupin... jestli to tak tedy autor myslel. Konec je poměrně plytký, ale hlavní myšlenka díla to zachraňuje.