Skafandr a motýl přehled

18.04.2022

Zajímavé čtení a obrovská poklona autorovi i jeho blízkým a pečovatelům, díky nimž se mohou čtenáři dozvědět, jak se žije s lock-in syndromem.
Člověk si při čtení mnohem lépe uvědomí co je v životě důležité.

09.02.2022

Strohé, místy smutné, místy tragikomické - a přeci krásné. Napsáno s humorem, mnohdy silně černým, bez patosu, bez zbytečného sentimentu. Nezbývá než se sklonit před odhodláním a vnitřní silou hrdiny, který se rozhodl "nedat smrti nic zadarmo" a zároveň o svých prožitcích informovat svět. Našel způsob, jak je zaznamenat a i přes své postižení je předat dál. Název je metaforou: skafandr odkazuje na vězení jeho těla, motýl naopak symbolizuje svobodu jeho mysli. Popis svého současného stavu, v němž se nachází, prokládá vzpomínkami - až v závěru dospěje k událostem toho dne, kdy se mu svět navždy obrátil vzhůru nohama a ochrnul. Je hrdý i na sebemenší pokrok, neklesá na mysli a stále doufá - jde o jakýsi "deník radostí", při jehož psaní mu pomáhá důmyslný systém komunikace, který vymyslela jeho asistentka.
Asi nejsilněji si uvědomuje, jak nezbytně nutná je pro nás řeč - a jak náročné může být jen samotné zapojení patřičných svalů k tomu, abychom "pouze" mluvili a jedli. Zajímavý námět, dovedné zpracování - při čtení si navíc každý uvědomí svou radost z prostého pohybu, s čímž souvisí i tak automatická činnost, jako je konzumace jídla či schopnost komunikace.
"Logopedie je umění, které si zaslouží, aby vešlo ve známost. Nedovedete si představit tu gymnastiku, kterou váš jazyk automaticky provádí při vydávání všech francouzských hlásek. Teď zrovna klopýtnu na "l", ubohý to šéfredaktor, který nedokáže vyslovit jméno vlastního časopisu. Když mám šťastný den, naberu mezi dvěma záchvaty kašle trochu dechu a energie a nahlas vyloudím pár hlásek."
"Daleko od tohoto randálu mohu ve znovunabytém tichu poslouchat motýli, kteří mi poletují v hlavě. Musím dávat velký pozor a soustředit se, protože tlukot jejich křídel je téměř neslyšitelný. Přehluší je i trochu hlasitější dech. Je to ostatně udivující. Můj sluch se nelepší, a přesto je slyším čím dál lépe. Musím mít motýlí uši."
"Automaticky jsem dělal všechny ty jednoduché pohyby, které se mi dnes zdají jako zázrak: oholit se, obléct se, vypít hrnek kakaa."