Slzy muže přehled

01.01.2023

(SPOILER) Celkově poměrně čtivá kniha, což je nepochybně dáno i tím, že není zrovna dlouhá. Problémů v ní však vidím celou řadu.

Co do formy:

Na můj vkus z každé kapitoly této knihy příliš svítilo, že autorkou je žena pokoušející se napsat příběh z pohledu může - ženské uvažování mi k postavě novináře absolutně nesedělo - rozpitvávání vztahů, pitomoučké rozhovory, co by spolu heterosexuální muži /muž s kamarádkou/ ve středním věku nikdy nevedli, atd. Principiálně by mi to nevadilo, kdyby to dávalo v kontextu smysl, takhle to akorát rušilo.

Dále celková koncepce, kdy k hlavnímu (tj. Michalovu) příběhu se dostáváme až v polovině knihy, přičemž tento příběh je i dále silně ředěn vztahovými problémy (v širokém smyslu) hlavního hrdiny. Jako by se autorka nemohla rozhodnout, co má být tím, o čem chce psát. Dozvěděla jsem se tak spoustu informací o novinářově minulém i současném životě včetně jeho studentských let, nepoměrně méně ale pak o Michalovi, o kterém to celé mělo asi primárně být. Což by nevadilo, kdyby novinářův background měl jakýkoliv vliv na zápletku s Michalem - což neměl. Celkově tak bylo cca 75% knihy o vztazích Gia, a jenom 25% o "lásce a zločinu a absolutní spravedlnosti".

Co do obsahu:

Když už jsem u zločinu a absolutní spravedlnosti - tohle je další velký problém knihy. Nějak jsem nepochopila, v čem má být ta kontroverze - jak jako absolutní spravedlnost?Vlastně, obecně jsem nepochopila, co se kniha snažila sdělit. Že Michal seděl za něco, co nespáchal, ale přesto si to vlastně trochu zasloužil? Celé to moc nedává smysl: chlap se chce rozvést se svojí ženou a vzít si milenku (tj. veřejně se přiznat k poměru), na druhou stranu odmítá komukoliv cokoliv říct v momentě, kdy je jeho milenka mrtvá - proč? Protože cítí vinu za to, že ji vysadil nejde u cesty? Vinu za vysazení u cesty TAK VELIKOU, že nechal jejího skutečného vraha uniknout bez potrestání a nechat si napařit 25 let, ale ZÁROVEŇ NE TAK VELIKOU, aby si nechal dát doživotí? Nebo si jenom nechce zničit manželství, když už není proč ho ničit? Jasně, čtvrtstoletí by přece počkala každá. Navíc to jako ta myšlenka ohledně nechání skutečného vraha bez potrestání nikoho (možná včetně autorky) nenapadla? Divné. Celé.

A poslední poznámka k tomu, co mě celou dobu zaráželo, a to jsou reálie. Velká část postav má buď neutrální (tj. ne typicky slovenská) nebo vyloženě cizí jména - Giu svojí pitomou výslovností praští do očí nejvíc. Přesto se francouzskému nabíječi Jany říká Kuba - proč? Nechápu. Jako by se autorka nemohla rozhodnout, jestli chce psát pro slovenské čtenáře nebo si chce nechat otevřená vrátka pro snadný překlad. Totéž s místními názvy, resp. jejich absencí - hlavní město? Krajské město? Proč to není Bratislava nebo Košice? Kvůli překladu a čitelnosti pro zahraniční publikum? Oki, ale proč tam pak rozebírá, že je hlavní postava skoro napůl Maďar? To se vám běžně nestává, pokud zrovna nejste Slovák, takže ta snaha o internacionalizaci vyznívá tak nějak hloupě... Každému dojde, že jde o Slovensko a ježdění do "krajského města" tak akorát ruší plynulost textu.

K právním reáliím se radši vyjadřovat nebudu, pro sebe jsem si to vysvětlila tak, že Slovensko je tak trochu haluz. ‍️

Suma sumárum - přes všechny moje výhrady musím říct, že se to nečetlo úplně špatně. Na další díl ani další knihu této autorky to ale určitě nevidím.