Sněhuláku, sněhuláku / Laguna přehled
Janet Frame
Kniha představuje českému čtenáři nejznámější novozélandskou spisovatelku. Svazek obsahuje novelu Sněhuláku, sněhuláku (1963) a soubor povídek Laguna, jímž Frameová v roce 1951 literárně debutovala. Sbírku čtyřiadvaceti povídek sepsala jako pacientka psychiatrické léčebny, kam byla v době svého dospívání umístěna s chybnou diagnózou „schizofrenie“. Krátké, námětově zdánlivě jednoduché příběhy inspirované vlastními zkušenostmi jsou rámované kulisami autorčina dětství a jsou vhledem do autorčina částečně ještě adolescentního pohledu na svět, jejího ohledávání vlastního vnitřního světa, popsaného ovšem velmi obrazně, výsostně poeticky, se smyslem pro výstižný detail a metaforu. Spojujícím prvkem všech příběhů je jednak ztráta: ztráta pocitu bezpečí, ztráta domova, ztráta mysli nebo i sebe sama, a jednak znepokojivá, syrová a emocionálně silná otevřenost. Když tato prvotina získala nejprestižnější novozélandské literární ocenění The Hubert Church Prose Award, zachránilo to autorku od lékaři plánované lobotomie a byla po letech propuštěna. Pozdnější novela Sněhuláku, sněhuláku zpracovává v magicko-realistickém duchu téma věčnosti a konečnosti. Sledujeme zde „dobrodružství smrtelnosti“, jak je prožívá sněhulák postavený malou holčičkou před jejím domem.... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 2019 , DauphinOriginální název:
Snowman, Snowman: Fables and Fantasies / The Lagoon and Other Stories, 1951
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Sněhuláku, sněhuláku / Laguna. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Sněhuláku, sněhuláku / Laguna v seznamech
v Přečtených | 8x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Knihotéce | 4x |
v Chystám se číst | 17x |
v Chci si koupit | 1x |
“To je Izabela, a když venku hustě prší a já myslím na čtyřicet dní a čtyřicet nocí a na archu, co stavěli, když je venku tma a déšť se cuchá nahoře ve stromech, tak si ke mně Izabela zaleze a má tak smutné oči, copak slepičky, naše slepičky, úplně je vidím, jak jim z peří kape voda, a bidýlka jsou tak chladné místo ke spánku.”