Sněhulka, 1942: Světový úspěch pražské zoo přehled
Jan Vlasák , Josef Seget
Ilun byla prvním uměle odchovaným ledním medvědem na světě. Narodila se v pražské zoologické zahradě před sedmdesáti lety, 20. prosince 1942. Její příběh sepsal strůjce tohoto jedinečného chovatelského úspěchu plukovník MVDr. Jan Vlasák spolu se svým zetěm MUDr. Josefem Segetem do knihy, která vyšla po válce pod názvem SNOW WHITE, The story of a Polar Bear Cub nejprve ve Velké Británii a posléze i ve Spojených státech. V původním českém rukopisu, který se nám podařilo získat od potomků dr. Vlasáka, se však objevuje rovněž jméno Sněhulka - a to jsme použili jako název prvního českého vydání této knihy. Navzdory času, který uplynul od jejího napsání, je nejen výjimečným a vzácným dokumentem, ale také stále poutavou četbou. Předmluva a kapitola Válečný ředitel pražské zoo: Miroslav Bobek... celý text
Biografie a memoáry Příroda, zvířata
Vydáno: 2012 , Zoo PrahaOriginální název:
SNOW WHITE, The story of a Polar Bear Cub
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Sněhulka, 1942: Světový úspěch pražské zoo. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Sněhulka, 1942: Světový úspěch pražské zoo v seznamech
v Přečtených | 8x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 4x |
v Chystám se číst | 4x |
v Chci si koupit | 1x |
Příběh překypující radostí, obětavostí a oboustrannou láskou, která chce překonat všechny překážky. Příběh, který ukazuje, že když se rozhodnete něco udělat, uděláte to. Pět!
--------------------------------------------------------
ÚRYVEK:
,,(...) S přísností k medvíděti, z kázeňského hlediska jistě nezbytnou, to však byla prapodivná záležitost, neboť v zásadě bylo třeba se do ní nutit. Starosti i práce s medvídětem i citelných škod bylo nemálo. Udržování čistoty v celém bytě samo o sobě a stálý úklid po medvíděti zaměstnávaly plně jednu pracovní sílu od rána do večera a nějakého skutečného klidu nebo odpočinku nebylo v domě po několik měsíců ani v noci možné se dočkat. Přesto však jsme se nemohli na malého trapiče a ničemu doopravdy hněvat, neboť při veškeré své nezkrotné nespoutanosti to byl tvor tak přirozeně a samozřejmě roztomilý, že nakonec mu vše prošlo a vše bylo vždy odpuštěno.(...)"