Sny, mýty a pohádky z Japonska přehled
Hajao Kawai
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/493534/bmid_sny-myty-a-pohadky-z-japonska-Gpv-493534.png
4
10
10
Hajao Kawai (1928–2007), první jungiánský psychoanalytik v Japonsku a autor publikací z této oblasti (např. oceňované Japanese Psyche), patřil mezi přední osobnosti japonské kultury a školství; zabýval se mj. souvislostmi mezi zenovým buddhismem a psychoterapií. Ve svých přednáškách pro sdružení Eranos v Asconě, z nichž tato kniha čerpá, se snažil o přiblížení východního chápání světa lidem Západu a speciálně se zamýšlel nad tím, zda vůbec a jak např. koncepty bytostného Já a individuace korespondují se skutečnostmi vnímanými ve východních pojetích duše. V Kawaiově práci se tak setkáme s pohádkovými, snovými a mytologickými motivy v klasických japonských příbězích (Pohádka o Urašimovi, Torikaebaja, Snový deník světce Mjóe, Dům pěnice atd.) a také v teogonických textech ze středověkých kronik Kodžiki a Nihonšoki, jež líčí komplikované vztahy mezi jednotlivými božstvy panteonu. Ve všech těchto narativech autor nachází několik významných východisek: zahrnutí skutečnosti do pojmu džinen, kosmologický princip jüan-čchi (jap. engi), koncepci „prázdného středu“ a pojetí krásy, spočívající na vyváženosti a úplnosti. Z tohoto pohledu a se zkušenostmi z hlubinné psychologie pak nalézá klíč k mnohdy nesnadno uchopitelným dějům, jako jsou estetické vyústění v pohádkách (na rozdíl od západního vyznění etického), proměnlivost mužské a ženské role či neobvyklé funkce ošklivosti, nedokonalosti a smrti. Za všemi jeho postřehy se přitom skrývá dlouhodobá osobní praxe, provázena také japonským uměním zachytit plynutí života v lidské přirozenosti.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Sny, mýty a pohádky z Japonska. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Nechal jsem se zlákat titulem knihy a aniž bych věděl, co mne čeká, rozhodl jsem se ji přečíst. Všem podobným dobrodruhům pravím: "Slyšte má slova!" Dopředu se omlouvám za přímočarost svého vyjádření.
Na počátku knihy jsem zvěděl, že autorem knihy je jungiánský psycholog. "Hurá! To bude príma počtení," řekl jsem si, "takový Bruno Bettelheim."
A tak čtu. Celkem to ubíhá, protože jsou pasáže tak tři, čtyři strany dlouhé a já se prokoušu na konec první z pěti částí, která nese název "Interpretace: Sny ve středověkém Japonsku", a říkám si: "Hm, a co jako? Trochu subjektivismu. Trochu nekoncepční. Ale je to východňár, asi to maj jinak." A čtu dál.
Lidské tělo ve snovém deníku kněze Mjóe - další část. Fffffuuuu! Ahá... A smyslem těch třiceti stránek byló...? A co mi tahle mikrostudie o člověk, který si jako první na světě vedl snový deník, má přesně říct?
Japonská mytologie: Jak vyvážit bohy. Jsem študovanej teolog, tak jsem se těšil a... "dá sa", jak by řekl Moravák. Sic to je jen jednohubka a ne hlubinný vrt, kombinace religionistiky a psychologie byla celkem zábavná. Aplikace prázdného středu na šintoistický panteon - nápadité.
Japonské pohádky - estetické řešení. "Konečně ten Bettelheim?" Spíš moc ne. Zase to tak klouže po povrchu, byť jsou tam i velmi hezké myšlenky. Ve stoje tleskám za desátou pasáž (Krása dokonalosti a úplnosti), v níž autor skrze Junga vysvětluje japonskou estetiku.
Část závěrečná: "Torikaebaja. Příběh o záměně sexuálních rolí," je opět tak vzdálená a chce se říct zbytečná. Jedná se o rozbor příběhu ze 12. století, o němž normální smrtelník pravděpodobně neslyšel (proto mu kniha věnuje několik stránek v závěru, aby se ten smrtelník, alespoň trochu dovzdělal).
A konec.
A já si říkám: "Jaký je koncept knihy?" OK, jsou to přednášky, které autor kdysi přednesl a chtěl si je vydat, ale vzhledem k tematickému spektru... komu je kniha vlastně určena? Kdo ji ocení nejvíce? Já s tím měl a mám problém.
A co se stylu týče, autor obvykle odcituje či jinak seznámí čtenáře s určitým příběhem nebo pasáží příběhu a následně se vrhne na interpretaci, která je však tak strohá, že se jeví jako povrchní. Věřím, že autor měl v hlavě více, na papír se však dostal jen zlomek.
Summa summarum se mi kniha jeví jako velmi rozporuplná. Části o snech, mýtech a pohádkách jsou čitelné, ne však excelentní. Části o snovém deníku kněze Mjóe a Torikaebaja jsou zcela zbytečné. Knihu doporučuji... studentovi japanologie, religionistiky, literární vědy a psychologie. Tak. A teď ho běžte najít!
Zaujímavý pohľad na "snový život" Japoncov naprieč storočiami.
Kniha je rozdelená na 5 častí, každá zameraná na určitú tému: sny v stredovekom Japonsku, najstarší dochovaný súvislý snový denník (kňaz Mjóe), japonská mytológia, japonské rozprávky a ich estetika a príbeh o zámene sexuálnych rolí aj s komentárom (ide o jungiánsku knihu, tak analýza rozprávky nesmie chýbať, že).
Kapitoly samotné majú priemerne 3-4 strany a kniha sa v podstate číta sama.
Bolo zaujímavé vidieť rozdiely medzi západným a východným myslením, uvažovaním a snívaním, zaujal napríklad princíp "prázdneho stredu". Autor sa v kapitole o mytológii odvoláva na Kodžiki, ktoré som kedysi čítal, no po prečítaní tejto knihy sa naň zrejme začnem pozerať v trocha inom svetle.
Související novinky (1)
Ani slovo, Někdo klepe a další knižní novinky (28. týden)
10.07.2022
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Sny, mýty a pohádky z Japonska v seznamech
| v Přečtených | 12x |
| ve Čtenářské výzvě | 2x |
| v Doporučených | 1x |
| v Knihotéce | 16x |
| v Chystám se číst | 36x |
| v Chci si koupit | 16x |
| v dalších seznamech | 2x |
Sny, mýty a pohádky z Japonska
Krásné. Moc toho o japonské kultuře nevím, to, že jsem viděla pár filmů a četla pár knih, nic neznamená. Ale tahle kniha je pro mě přelomová. Ráda si o japonské kultuře zjistím víc věcí, protože to opravdu stojí za to. Krásná kniha!