Soud posledního odvolání přehled

31.07.2022

Překvapivě, vzhledem k datu napsání (1952), stále aktuální kniha, ve které autor přechází od ukázek příběhů lidí, kteří byli protiprávně či bezdůvodně uznáni vinnými z vážných zločinů (a kterým pomocí institutu Soudu posledního odvolání mohli účinně pomoci) k obecným příčinám a důvodům. A těch pohledů je celá řada. Velkou kapitolou je samotná práce policie, která má přinést maximum objektivních důkazů, ale nikoli vynucených nebo získaných například výměnou za jinou službu. Na druhou stranu mají mít policisté snahu stálého vzdělávání, trestněprávního, vědeckého a mají být za svou službu, při které mnohdy nasazují svůj život, náležitě odměňováni, ovšem nikoli plošně, ale přísně individuálně. Mají mít uznání společnosti i finanční jistoty, aby odolávali "svodům" zločinců. Druhým pohledem je celková od-politizace celé soudní i policejní mašinérie, včetně politických tlaků na statistiky, které jsou dobré třeba v basketbalu, ale v této oblasti buď vedou k dalšímu tlaku například na policii, která je pak tlačena do situace nutně "někoho sebrat" nebo dochází k překvalifikovávání trestných činů, čímž se uměle statistiky vylepšují. Nikoli zanedbatelnou roli v tom hraje dosazování "svých" věrných, známých, straníků, podporovatelů do vedení různých úřadů, ovšem s jejich chabou odbornou znalostí, což instituce poškozuje či úplně paralyzuje. Neméně zajímavé téma kniha přináší i v oblasti trestu a vězeňství, kam máme dojem, že je místo, kam zločinci putují, ale je to spíše místo, ze kterého zločinci přicházejí a druhý mylný dojem je, že pořádný "flastr" zločince napraví. Víc zdí, betonu, mříží naši společnost bezpečnější neudělají a určité velké procento zločinců lze vrátit zpět do společnosti. Zabývá se taky populismem a veřejným míněním, což mě už v roce 1952 trochu překvapilo a je to, jako kdybych četl dnešní zprávy (příklad: dojde k sérii loupeží na benzínových pumpách, veřejné mínění je pobouřeno a žádá, aby se "něco" stalo, načež nějaký politik se chopí situace a začne slibovat či prosazovat tvrdý zákon, takže pak za takový delikt dostane zločinec třeba deset let. Politik si mne ruce, je šance, že bude znovu zvolen, veřejné mínění má dojem, jak jsme to zločincům "spočítali". Garder se na to dívá i z druhého pohledu - čemu to pomůže? Zásadně vzrostou náklady na vězeňství, s délkou trestu rostou náklady, z člověka se může stát kovaný zločinec. Vzniká z toho nesmysl, protože rozhodují amatéři, kteří o problému trestu a práva nemají ani ponětí a sledují jen svůj zájem na znovuzvolení.
Kniha má další hromadu zajímavých úvah a opravdu mě překvapilo, jak je aktuální.
Mimochodem: https://www.csfd.cz/film/108849-dobrodruzstvi-kriminalistiky/448902-posledni-odvolani/prehled/