Spartakiads: The Politics of Physical Culture in Communist Czechoslovakia přehled
Petr Roubal
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/474694/bmid_spartakiads-the-politics-of-physica-yJi-474694.jpg
3
10
10
Anglický překlad knihy oceněné Magnesií Literou za r. 2016, která vyvolala řadu recenzí a debat. "Jak silně spartakiády z let 1955 až 1985 navazovaly na tradici sokolských sletů? Nakolik byla účast v nich dobrovolná a jak byly celkově oblíbené? Byly oslavou komunistické ideologie? I na tyto otázky odpovídá kniha Československé spartakiády od Petra Roubala z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. A jeho odpovědi jsou zvláště pro čtenáře, který onu dobu plně nezažil a nechápe, jaký půvab může být v hromadném cvičení v davu vrstevníků, překvapivé. Autor ve své čtivé knize vhodně kombinuje teoretické úvahy o proměnách genderu, karnevalové kultuře a přechodových rituálech s detailními informacemi o tom, nakolik se díky těmto veleakcím zvyšovala celorepubliková porodnost nebo jak některé malé děti společné vystoupení ignorovaly a raději si hrály s pískem."... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Spartakiads: The Politics of Physical Culture in Communist Czechoslovakia. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Přečetla jsem sice pouze pár recenzí a ze samotné knihy úvod a závěr a zbytkem jsem jen zalistovala, přesto si směle troufám prohlásit, že se jedná o vynikající práci.
Autor se žádné jednostrannosti nedopouští, naopak se chápe tématu s obdivuhodným nadhledem svého (relativního) mládí. Neprezentuje své názory, nýbrž historická fakta (vždyť je akademikem!). Kvalitní poznámkový aparát a soupis sekundární literatury opravdu nemůže nechat nikoho na pochybách, zda byl námět vyčerpán poctivě a ze všech úhlů.
Ač Československé spartakiády patří do sféry odborné literatury, suchost a nezáživnost jim není fér vyčítat, neb obé překvapivě postrádají. Zaujatost bych tedy hledala spíše na straně čtenářů.
Práce, kterou autor věnoval přípravě knihy, přišla vniveč díky jeho plamenně ideologickému pojetí, za které by nemusel stydět placený či fanatický propagátor kteréhokoliv režimu. Vše prolíná nyní módní gender a nechybí ani zcela nesouvisející bulvár (W. Matuška soudící se o byt). Cvičení bavilo spoustu lidí. Byla to také velká společenská událost a estetický zážitek (nejen pro pány okukující dorostenky). Na okresní, krajské i celostátní vystoupení se - dobrovolně - přišly podívat tisíce lidí. Další je sledovali při televizních přenosech. Cvičence ani diváky nemotivovala komunistická ideologie, ale zájem užít si sváteční atmosféru. Historik by měl ke zpracovávanému tématu přistupovat bez podjatosti a jednostranného pohledu.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
2017 -
Magnesia Litera
(Litera za naučnou literaturu)
Kniha Spartakiads: The Politics of Physical Culture in Communist Czechoslovakia v seznamech
| v Přečtených | 11x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Knihotéce | 7x |
| v Chystám se číst | 9x |
| v Chci si koupit | 3x |
Štítky knihy
socialismus spartakiáda retro Magnesia Litera dějiny sportu
Zasloužená Magnesia Litera ve své kategorii! Není to ale text pro každého, protože se nejedná o populární literaturu, nýbrž akademickou práci. Odtud možná rozčarování čtenářů. Laik by snesl cca třetinový obsah a méně formální strukturovanosti a vyjadřování. Úvod a následující kapitola jsou vcelku čtivé, ale podrobné rozbory jednotlivých spartakiád běžného povrchního zájemce o téma či pamětníka neosloví, spíše zahltí a odradí. Většině také nebude vyhovovat nelineární přeskakování (50. léta v jedné kapitole z pohledu financování, v další kapitole 50. léta z jiného náhledu), což je také typické pro akademický styl. Z knihy jsem si udělala mnohastránkové výpisky.
Pro mě (s delším časovým odstupem po studiích hůře přelouskatelný) zajímavý náhled do ideologie. Ač dítě za socialismu narozené, v listopadu 89 jsem z událostí ještě "neměla rozum", ale spartakiády přetrvávaly a fascinovaly mě. Poupata jsem omílala od čtyř let... Jako dítě jsem se sice na Strahov nedostala, minula mě nepochopitelně zasloužená účast po úmorném nácviku koedukované skladby se švédskými bednami (a na str. 347 jsem se dozvěděla, proč jsem nemohla jet v oranžových trenýrkách do Prahy!), ale v pubertě jsem zde na všesokolském sletu náhodou cvičila... A pochodovala ulicemi a volala "Morava zdraví Prahu!" :-) ... Po přečtení knihy mě mrzí, jak Strahov dopadl a že to skončilo. Na jednu stranu to mělo něco do sebe, na druhou je s podivem, v co se dá přetvořit skupina cvičících lidí a jak s tímto fenoménem kdo z vládnoucích v minulosti zacházel...