Spiritualita bez náboženství aneb Probuzení přehled
Sam Harris
Kniha Spiritualita bez náboženství aneb Probuzení neurovědce, filozofa a proslulého skeptika, autora řady bestselerů Sama Harrise zkoumá podstatu vědomí, vysvětluje jak nejlépe meditovat a varuje před pochybnými guruy. Otřese většinou vašich nejzákladnějších domněnek o každodenním prožívání a může se stát, že vám prostě změní život. Publikace je určena všem, kteří sice nevyznávají žádné náboženství, ale současně jim připadá, že v prožitcích postav, jako je Ježíš, Buddha, Lao-c’, Rúmí a další mudrci minulosti, lze najít důležité pravdy. Pro ty, kteří touží po spiritualitě bez náboženství, kniha představuje návod k meditaci jako racionálnímu cvičení v podání neurovědy a psychologie. Text je taktéž úvodem do problematiky pokusů o vědecké podchycení spirituality a zčásti filozofickým rozkladem toho, co většina lidí považuje za centrum svého vnitřního života: pocit, kterému říkáme „já“. Na počátku spirituálního života leží podezření, že odpověď na otázku „existuje ‚já‘?“ by mohla znít „samozřejmě ano“. Chápeme se pomíjivých potěšení. Hloubáme o minulosti, obáváme se budoucnosti a nepřetržitě se snažíme hájit toto egoistické „já“, které neexistuje. To vše nás stresuje. Spirituální praxe je však právě proces postupného vymaňování se ze zmatku a ukončování tohoto stresu. Z vhledů, jež umožňuje meditace, se nám potvrzují jisté dobře zavedené pravdy o lidské mysli, například že náš konvenční pocit „já“ je iluze nebo že kladné emoce – soucit a trpělivost – jsou naučitelné dovednosti. Způsob našeho myšlení totiž přímo ovlivňuje naše prožívání světa. Vypadá to, že celý život neděláme nic jiného, než se jen zmítáme mezi tím, co chceme a nechceme. Není však život víc? Lze nalézt trvalé naplnění?... celý text
Duchovní literatura Literatura naučná Psychologie a pedagogika
Vydáno: 2017 , DybbukOriginální název:
Waking Up: A Guide to Spirituality Without Religion, 2014
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Spiritualita bez náboženství aneb Probuzení. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (10)
Moc zajimavy a inspirativni text. Kritika nabozenstvi a sarlatanstvi je dle meho gusta, ucenuji autorovu osobni znalost problematiky a radu zkusenosti. Vedle jeho utocneho postoje proti sarlatanum je jeho postoj k drogam usmevne tolerantni. Byt je nedoporucuje!
Myslim, ze idealni cteni pro otevrene mlade mysli, patrajici po smyslu zivota. Prislo mi, ze napsal knihu, kterou by rad mel ve dvaceti letech moznost si precist :)
Jeho kniha Svobodna vule mi ale prisla zajimavejsi - zrejme mi je volni rozhodovani blizsi, nez spiritualita. Moc rad bych od nej cetl jeste aspon Moralni krajinu - najde se vydavatel?
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Spiritualita bez náboženství aneb Probuzení v seznamech
v Právě čtených | 5x |
v Přečtených | 49x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 5x |
v Knihotéce | 37x |
v Chystám se číst | 63x |
v Chci si koupit | 21x |
v dalších seznamech | 2x |
Autorovy další knížky
2017 | Spiritualita bez náboženství aneb Probuzení |
2015 | Svobodná vůle |
2016 | Islám a budoucnost tolerance |
Nádhera. Tohle je pro mě osobně dost možná nejdůležitější kniha, co jsem četl a potřeboval jsem to zpracovat; výsledek jsem kvůli většímu rozsahu přesunul do recenzí...zkuste, je to pár stran, v nichž jsem se co nejlépe pokusil vystihnout jak knihu, tak přínos, jako i pohnutí...a kdybych jimi hnul jen jediným dalším bytím, bude má radost o to větší. (klidně písněte) Budu osobní, neboť jiné cesty není, lepší reklamu nedám.
5 odkvetlých pampelišek ***** v povětří
PS: Update k 6.11.24...po tříměsíční praxi (poctivě každé ráno cca 10-15 minut; alespoň na chvíli odstavit rozjíždějící se kolotoč myšlenek je jako druhé probuzení, jež se příznivě promítne do celého dne) si ve stručnosti troufám shrnout v čem momentálně spatřuji největší přínos meditace. Jde o čisté nahlédnutí podstaty subjetivní lidské zkušenosti. Je ničím neohraničený, dokonale čirý, průzračný prostor; tento "prostor" je Vědomí. V této bezrozměrné čirosti "nad našimi rameny" se zjevují, levitují a zanikají jevy. Ať už tělesné (bolístky, únava, tlak, dech, teplo, chlad, tep apod.) či zvukové, emoční, náladové nebo myšlenkové. Dokud vědomě vnímám, že se všechny tyto jevy dějí v oné bezrozměrné průzračnosti, aniž bych se jimi nechal pohltit, nacházím se ve "správném" stavu. Při tom nejde o nic časově náročného; většinou stačí 2-10 minut, někdy se "přepnu" hned. Trvalé útočiště, v němž si lze připomenout, o čem vlastně skutečnost je. Útočitě, v němž si lze bezpečně prožít i všechno "zlé" a nenechat se jím semlít; extrémně užitečné pro integraci a poučení se z všemožných každodenních (jakož i dávno minulých) útrap, nelibostí, zranění, ale i úspěchů a radostí, aniž by se tyto překlopily ve všepohlcující, sladkobolně sentimentální stavy.