Srdce technopopu přehled

11.12.2024

Je to útlá sbírka vesměs krátkých povídek, které částečně spojuje téma závěrečného zvratu a mrazivé pointy. Rozhodně to platí pro šest z prvních sedmi. Potom už to platí méně, čímž tahle antologie ztratila její jediný trumf.

80 % Začarovaná vesnice - jak je pro A. E. van Vogta typické, tak z toho čiší pulpová naivita a zbrklé řešení situací. Také to ovšem oplývá slušnou atmosférou a čtivostí.
70 % Žlutá pilulka - kdyby byl děj méně prostoduchý a závěr víc rafinovaný, byl bych mnohem spokojenější, protože tenhle námět měl potenciál.
40 % Mouchy - tuhle povídku jsem už četl v několika sbírkách, a v žádné mě nenadchla. Do téhle se navíc vůbec nehodí.
70 % Válka s roboty - vzhledem k předchozím povídkám jsem zvrat očekával, ale i tak jsem si ho užil. Líbila se mi syrová atmosféra.
90 % Cesta na Mindalu - tahle povídka má téměř všechny propriety pro které mám slabost - dávno padlé říše, epickou rozmáchlost, starobylé artefakty, chytrou myšlenku i ambivalentní závěr.
80 % Osudové sušenky - zábavná hříčka která vystačila přesně na ten krátký rozsah, který ji autor dal.
60 % Pentagonální vztahy - jak už sám zjistil i Karel Janeček, netradiční formy vztahu a tolerované mnohoženství ke štěstí a stabilitě nevedou.
40 % - Den v Mallword - jalová povídka, která se zbytečně rozmáchla, aby na konci nic neřekla.
50 % Poslední zemětřesení - tomuhle chyběly ambice, myšlenka i emoce.
50 % V králičí noře - idea dobyvačné rasy obdařené takovým handicapem je sice zajímavá, ale vcelku promrhaná.
40 % Dobrá zpráva z Vatikánu - stane se papežem robot? Ať už ano, nebo ne, nikam to nevede.
80 % Jako bájný Fénix - pulpová povídka o vzpouře mrtvé rasy. Je to naivní, je to zkratkovité, je to nelogické, ale je to zábavné.
60 % Když jsou hosté v domě - netradiční invaze nových obyvatel planety, která by byla působivější jako komiks na pět obrázků.
50 % Pokrytci - atmosférou a vykreslením postav je to nadprůměr, myšlenkou a závěrem podprůměr. Volbu názvu jsem nepochopil.
40 % Srdce Technopopu - tady volbu názvu naopak chápu velmi, ale povídka mi přišla prázdná a plytká.

06.06.2021

Devadesátá léta minulého století (a zejména jejich první polovina) byla pro fanoušky sci-fi neuvěřitelně náročná - a ještě více pro ty, kteří nebyli členy různých fanklubů a neměli možnost získat neoficiální a malonákladové překlady. Najednou vycházelo tolik úžasných knih úžasných autorů, klasiků žánru, o kterých jsme jen slyšeli a pouze v okamžicích naprosto bezbřehého optimismu doufali, že si je někdy přečteme. A naráz to bylo tady! Jaké to bylo pozdvižení, když poprvé vyšla česky třeba Hvězdná pěchota! Až později se ukázalo, že více těchto zdánlivě úžasných titulů vlastně vůbec nebylo dobrých, tím méně úžasných, a dnes se válejí na nejspodnějších a nejvíce zaprášených policích v nejvzdálenějším koutu knihovny. No a v této době vzniklo i několik antologií, které zcela nepokrytě těžily z tohoto čtenářského nadšení, a jejich kvalita byla přinejmenším diskutabilní. Srdce technopopu je jedna z nich. Obsahuje méně kvalitní povídky známých spisovatelů sci-fi i zcela nekvalitní povídky dnes oprávněně zapomenutých autorů. Klíč, jakým byly povídky vybírány, mi zůstal utajen, název byl jen obchodní trik. Z průměru vyčnívaly snad dva texty, a i ty si po letech těžce vybavíte. Na svou dobu snad dobré v tom, že i tyto antologie umožnily čtenářům lépe se orientovat, nicméně neumím si příliš představit, že by se k této knize někdo po letech ještě vrátil (a to mám bohatou fantazii).