Staroměstská exekuce přehled
Josef Petráň
Staroměstskou exekuci otevírá Josef Petráň vylíčením krvavého dramatu na Staroměstském rynku 21. června 1621, jehož obětí bylo 27 vůdců stavovského povstání. Od této události odvíjí v retrospektivním pohledu a několika dějových rovinách spádně koncipovaný příběh protihabsburského odboje českých stavů v letech 1618–1620, uzavřený jejich porážkou 8. listopadu 1620 na Bílé hoře. Do výkladu bělohorské tragédie, v závěru reflektované jako dějinný mýtus, zahrnuje vedle rekonstrukcí hlavních událostí i osudy jejich protagonistů, vysvětluje strukturu správy Českého království, náboženské souvislosti i mocenské ambice vládců raně novověké Evropy.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Staroměstská exekuce. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (9)
všechny komentářeSouvisející novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Staroměstská exekuce v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 83x |
v Doporučených | 4x |
v Mé knihovně | 58x |
v Chystám se číst | 22x |
v Chci si koupit | 8x |
v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
1972 | Staroměstská exekuce |
1985 | Dějiny hmotné kultury I. 1,2 |
2000 | Rolník v evropské tradiční kultuře |
1997 | Dějiny hmotné kultury II 1,2, |
1985 | Pozdně gotické umění v Čechách |
Vyčerpávající, ale přesto vcelku čtivé líčení událostí, které vedly k bitvě na Bílé hoře a následné exekuci 27 českých pánů na pražském Staroměstském náměstí. Zachycené je to jak z pohledu protihabsbursky smýšlejících skupin, tak i těch, které naopak Habsburky podporovaly. Petráň to bere opravdu i z globální hlediska, kdy třeba na jedné mapce skvěle zachycuje, kdo stál, na čí straně, a to včetně těch zemí, které třeba jen s daným táborem sympatizovaly, ale aktivně se do konfliktu nezapojily. V knížce se najde i řada zajímavostí. Například v Národním muzeu v Praze byl vystavován meč, který měl být údajně použit při exekuci, v roce 1891 se ale při zkoumání zjistilo, že knoflík ze slonové kosti pochází z 18. století a záštita rovnou z 19. století (celkově šlo o primitivní padělek).
Někdy je knížka podrobná skoro až moc, třeba se tam rozebírá, z jakého okna byli vyhozeni královští místodržící. Uvádí jednotlivé prameny a jejich důsledným rozborem dojde k identifikaci "defenestračního" okna (zobrazen je i nákres místností…). Na druhou stranu tam zase zmíní zajímavou informaci, že padali z výšky cca 16 metrů a za pomoci posudku vedoucího Ústavu pro soudní lékařství Univerzity Karlovy rozebírá, jak to vlastně mohli přežít (pád z takové výšky bývá smrtelný).