Stmívání přehled

06.11.2024

Upíří opus od Stephenie Meyerové, který způsobil celosvětovou vlnu omámení nad trpícími upíry s jiskřící pokožkou a posedlostí nevinnou středoškolačkou Bellou Swanovou. Pokud jste dosud neměli v životě jasno, co znamená „škodolibé potěšení“, stačí přečíst Stmívání – příběh, který přináší „romantiku“ v podobě pronikavých pohledů, tajemných varování a hlubokého, filozofického zkoumání smyslu života… tedy pokud za filozofii považujete věčné otázky typu „Co je na Edwardovi tak děsně přitažlivého?“

Naše hrdinka Bella, jejíž hlavní zálibou je údajně čtení, vám hned od začátku ukáže, jak málo ji zajímá vlastní osobnost – nebo jakákoli osobnost, když na to přijde. Jako by snad všechny její myšlenky utichly ve chvíli, kdy do třídy vkročí Edward Cullen – bytost s výrazem, jako kdyby ho bolela hlava z Belliny existence. Bella je příklad hrdinky, která vás zcela vyvede z konceptu svou pasivitou a udivením nad tím, že existuje chlapec, který je vážně krásný. Hádám, že když vám je sedmnáct, asi jsou nějaké ty priority vzhůru nohama, ale Bella dělá rekordy.

Edward Cullen, nesmrtelný upír, který si zjevně uvízl na sto let staré verzi „emo kluka z vedlejší třídy“, se kolem Belly motá s takovou vážností, až vás to nutí k zamyšlení: proč si vlastně vybral existenci mezi středoškoláky? Copak si někdo opravdu myslí, že by někdo s věčným životem chtěl poslouchat chemii a předstírat domácí úkoly? Místo, aby si šel někam užít svoje nesmrtelné mládí, Edward se rozhodne natrvalo zaparkovat ve třídě s teenagery a trávit stovky hodin nad vypravováním o tom, proč Belle bude muset zůstat nablízku, přestože je pro ni smrtelně nebezpečný. Ach, srdce upíra!

Jedním z vrcholů knihy je samozřejmě slavná „jiskřivá pokožka“ Edwarda. Přiznávám, že když jsem si přečetl/a popis jeho záře na slunci, rozesmálo mě to víc než kterýkoli díl Simpsonů. Představa, že upír vypadá jako disco koule z třpytivého devadesátkového klubu, dokáže pobavit snad každého, kdo od upířích postav čeká alespoň náznak děsivosti. Kde je ta gotická mystika, kde je temná elegance? Místo toho tu máme někoho, kdo by klidně mohl vyhrát první cenu na karnevalu třpytivých flitrů.

A pak, samozřejmě, jejich vztah – epická love story plná dramatických prohlášení a duševních monologů, kde hlavní dilema spočívá v tom, jestli je horší láska k upírovi nebo riziko krvácení při náhodném zranění. Bella je jako pírko na vánku, unášené Edwardovými náladami a vlastní posedlostí. Je to romantické jako… no, jako zamčené dveře. Jeden by řekl, že by se do toho napětí konečně mohlo přimíchat trochu lidskosti nebo vtipu, ale ne! Tohle je láska, která se bere smrtelně vážně, tak vážně, že by se mohla stát symbolem toxického vztahu na plakátu ve školní poradně.

Takže pokud máte rádi příběhy, kde jsou postavy příliš zaneprázdněné emocionálním mučením na to, aby vám daly skutečný důvod fandit jejich lásce, a pokud si myslíte, že „velké oči a vážné pohledy“ jsou nejlepší cesta k dosažení romantiky, pak vám Stmívání možná přinese to pravé. Pokud ale hledáte hlubší nebo aspoň rozumně napsaný vztah, radši se otočte směrem k jiné police.