Sto dvacet krásek přehled

24.08.2016

Přinejmenším dobrá tramvajovka. Pěkně napsaná a z textu je cítit, jak jej autor cizeloval, aby sedělo každé slůvko. Byla to snad jediná kniha, kde jsem nenarazil na sebemenší nesrozumitelnost. Občas mi třeba něco nebylo úplně jasné, ale bylo to proto, že autor prostě nechal všechna kolečka do sebe zapadnout až o kousek dál. Perfektně stavěné věty, dobrá slovní zásoba, vynikající znalost všeho, o čem se v knize píše - autor nás postupně zavede kamsi na sever Afriky, do Paříže, do New Yorku, k Niagarským vodopádům, do Cannes, na Korsiku - a je jasné, že tam všude skutečně byl a popisuje vlastní zážitky. V jiných knihách mi popisy přírody, měst apod. spíš vadí, protože zdržují děj, ale tady ne, autor všechno popisuje neuvěřitelně sugestivně. Vlastně je to tak trochu cestopis. Ale taky tak trochu detektivka, místy téměř napínavá :-) Nechybí ani psychologie postav, většinou ovšem dost bizarních a jen s několika málo výjimkami silně negativních. Někde autor dosahuje kvalit srovnatelných málem s Otou Pavlem - vyprávění je mimořádně laskavé, moudré a úsměvné (např. o tom, jak se Vilda zaučuje ve francouzských hotelích). Takovým místům i některým popisům krajiny bych klidně dal pět hvězd. Co mě ovšem velmi zklamalo, byl konec. Směrem k němu děj jako by směřoval k nějakému výraznému závěru, ze kterého by čtenář načerpal nějakou životní moudrost, a místo toho kniha prostě skončila. Najednou tu byl konec, tak nějak podivně urychlený a naprosto banální. Velká škoda! Kdo ale nečte knihy jen kvůli závěrům, ten si touto může velice zpříjemnit např. cestování, čekání u lékaře nebo chvíle před usnutím.