Století dědiců a zakladatelů přehled
Jindřich Vybíral
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/117428/bmid_stoleti-dedicu-a-zakladatelu-qil-117428.jpg
5
2
2
Idylický venkov jižních Čech je vzácnou rezervací architektury 19. století. Díky své podmanivě krásné krajině a výhodné poloze mezi Vídní a Prahou se tento kraj stal ideálním rámcem venkovského života nejbohatší české šlechty, která zde budovala velkolepá romantická sídla. Mezi nejvýznamnější z nich patřily Hluboká a Rožmberk. Publikace je věnována i stavební činnosti ve větších městech, kde také vyrůstaly nové chrámy, spolkové domy, muzea a výrobní či obytné budovy. Název knihy odráží dvojaký, přelomový charakter století, jež bylo generální rekapitulací dosavadní historie, ale také smělým vykročením k neznámé budoucnosti.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Století dědiců a zakladatelů. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Století dědiců a zakladatelů v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 2x |
| v Knihotéce | 4x |
| v Chystám se číst | 1x |
| v Chci si koupit | 1x |
Autorovy další knížky
| 2006 |  Slavné brněnské vily |
| 2013 | Slavné brněnské vily. 77 domů s příběhem |
| 2007 | Slavné vily Jihomoravského kraje |
| 2008 | Slavné vily Moravskoslezkého kraje |
| 2010 |  František Bílek a jeho pražský ateliér |
Kniha zpracovává zajímavé a doposud spíše opomíjené téma. Už proto rozhodně stojí za přečtení. Vytknout jí je ovšem nutné hned několik problematických bodů...
Prvním z nich je rozsah. Dané téma by si rozhodně zasloužilo větší "ponor". Koneckonců, i studie vydávané v současné době bývají, a to rozhodně ku prospěchu věci, spíše obsažnější než je tato.
Druhá výtka se týká takříkajíc malé interpretační odvahy, neboť autor sice vyslovuje mnoho pozoruhodných interpretačních postřehů, ale činí tak až v nerozsáhlém, sumarizujícím závěru, zatímco samotný text je zpravidla suše faktografický.
Třetí výtka se týká jisté obsahové nevyváženosti, neboť zatímco kapitoly pojednávající o výstavbě zámku Hluboká a obecně o "Schwarzenberské" architektuře 19. století, stejně tak jako kapitoly věnované stavebním podnikům Buquoyským (Nové Hrady, Rožmberk) jsou konzistentně zpracovanými tématy, kapitoly o zámku v Chlumu u Třeboně, stejně jako o městské architektuře 19. století v Českých Budějovicích, Táboře a Bechyni působí spíše dojmem přívažku, který by si ovšem rozhodně zasloužil i v rámci rozsahu knihy podrobnější zpracování.
Celkový dojem: 80%