Stopy Kentaurů přehled
Larry Frolick
Putování mezi novodobými kočovníky Střední Asie. Larry Frolick s neomylným pozorovacím talentem a smyslem pro ironii otevírá před čtenářem zcela jiný, úchvatný svět, kde se lidé denně modlí aby se konečně něco stalo. Ve svém rozverném vyprávění představuje množství rázovitých postav – od ruských taxikářů a čínských tajných agentů přes výstřední archeology a vymítače ďábla až po poslední tři princezny z rodu Romanovců - a především jedinečnou Larisu mondénní euroasijskou krásku, jež jako by ve svých neuvěřitelně špičatých italských botách právě vystoupila z nějakého dosud nenapsaného románu.... celý text
Literatura naučná Cestopisy a místopisy
Vydáno: 2005 , BB artOriginální název:
Grand Centaur Station, 2004
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Stopy Kentaurů. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Stopy Kentaurů v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 3x |
| ve Čtenářské výzvě | 2x |
| v Doporučených | 2x |
| v Knihotéce | 4x |
| v Chystám se číst | 12x |
| v Chci si koupit | 2x |
Autorovy další knížky
| 2005 |  Stopy Kentaurů |
| 2006 |  Deset tisíc škorpionů: Hledání zlata královny ze Sáby |
Tento svérázný cestopis kanadského antropologa a právníka Larryho Frolicka je jedním slovem VÝBORNÝ. Během jednoho léta procestuje Ukrajinu, Rusko, Krym, Uzbekistán, Kyrgyzstán, Mongolsko, Čínu. Svým specifickým, chytrým a vtipným způsobem vypráví o téměř neuvěřitelných setkáních. Ačkoliv jeho cesta nevede vždycky veselou krajinou a nestýká se vždy jen se sympatickými lidmi, téměř nikdy jej neopouští humor a optimismus. Knížku jsem si užila a vychutnala a bez zaváhání ji řadím mezi své oblíbené. Velmi doporučuji!
„Německý kupec a amatérský archeolog před sto lety šokoval svět agresivním odkrytím pohřbených pokladů Tróje; dnes ho oficiální turistické plakety označují za technického břídila a vandala. Co řeknou vědci z naší čím dál dokonalejší budoucnosti o našich primitivních technikách, o ztrátách, které nevyhnutelně působíme? Získal jsem dojem, že úkolem starobylé Asie bylo zůstat tam, kde byla, navždy pohřbená pod pahorky zarostlými býlím. Větry prohánějící se po jejích travnatých stepích budou stále vát; slunce vyjde nad nekonečnou plání zítra i pozítří. Její dějiny nám zvěstují prostou pravdu: že ze všech čtyř živlů – vzduchu, ohně, vody a země – je to právě vítr, který neomezeně vládne. Nic nestojí v jeho cestě dlouho. Všichni se ohýbáme a klesáme jako tráva.“