Strach ze svobody přehled
Erich Fromm
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/4561/bmid_strach-ze-svobody.jpg
5
140
140
Knihu autor napsal po osmi letech exilového pobytu ve Spojených státech, kam musel utéci před Hitlerovým fašismem. Vzhledem k tomu, že lidem z demokratických společností se navzdory faktům zdálo neuvěřitelné, že by nacistickou ideologii i praxi aktivně podporovaly široké vrstvy německého národa, považoval Erich Fromm za nutné vysvětlit psychologické kořeny tohoto úděsného jevu... Kniha, která vyšla prvně v roce 1941, je především Frommovou snahou vysvětlit nástup a pevné pozice nacismu v Německu, ze kterého Žid Fromm pocházel. Vzhledem k časnému vydání (1941) kniha nemůže reflektovat ani koncentrační tábory a konečné řešení, ani poválečnou zkušenost například se stalinským kultem osobnosti. Ovšem ani tyto okolnosti by závěry knihy, která nachází odpovědi ve společenských změnách, ke kterým došlo v minulých staletích, nijak neovlivnily.... celý text
Literatura naučná Filozofie Psychologie a pedagogika
Vydáno: 1993 , Naše vojskoOriginální název:
Escape from Freedom, 1941
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Strach ze svobody. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (22)
Docela srozumitelná sonda do vztahu člověk-doba ve které žije. O změnách v průběhu věků a hodnotách napříč staletími.
Určitě pomůže odpovědět na některé konkrétní otázky, které "máte někde zastrčené," ale vědomě se na ně neptáte ani sami sebe.
Preindividualizovaná spoločnosť postavila človeka do ťažkej pozície. Namiesto komfortu a bezstarostného slobodného stavu, - ktoré boli poskytnuté prvotnými väzbami (napr. v stredoveku to bol pocit spolupatričnosti k určitej vrstve spoločnosti - sedliactvo, malomešťianstvo) - človek nachádza v kapitalistickej a silno individualizovanej spoločnosti presný opak: úzkostlivosť a bezmocnosť. Ak ako ľudstvo budeme sústreďovať našu kolektívnu pozornosť na "ja", namiesto "my", veľmi ľahko sa môžeme dostať do stavu neslobody, ktorí pocítili naši predkovia v 20. storočí; hlavne počas nadvlády totalitných režimov.
Racionalita, samostatnosť a prosperita individualizmu zažili najväčší rast počas epochy osvietenstva v novoveku. Tieto faktory položili elementárny základ toho, ako vyzerá a kam sa uberá novodobá spoločnosť; no aj napriek tomu by sme nemali zabudnúť na starú slovesnú múdrosť: ... "všetkého veľa škodí" ....
Podobnú myšlienku hlása aj jeden z popredných filozofov 20. storočia, ktorý väčšinu svojho času sústredil na obhajobu pluralitnej demokracie - Isaiah Berlin. Hovorí o tom, že práve pokrok a vyzdvihovanie individuality, ktoré so sebou priniesla racionálna osveta novoveku, sa nepriamo podieľali na vzniku totalitných režimov - ideály jedného indivídua boli vysoko nadradené nad názormi a pocitmi daného národa.
Autor - ako známy sociálny psychológ, člen Frankfurtskej školy a jeden z popredných predstaviteľov humanistickej psychológie - sa snaží poukázať na to, ktoré psychologické a spoločenské aspekty, resp. zmeny v chovaní nemeckej spoločnosti doviedli NSDAP k víťazstvu v demokratických voľbách. Ako je možne, že sa raz z poprednej demokratickej krajiny kontinentálnej Európy stalo rodisko najkrvavejšieho režimu v dejinách ľudstva.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (3)
„Jedinec se stává nezávislejším, soběstačnějším a kritičtějším, zároveň však izolovanějším, osamělejším a úzkostlivějším.“
„Jedinec přestane být sám sebou, vnitřně si osvojí model osobnosti, který mu nabízejí kulturní vzory, a proto se stane přesně takovým, jako jsou ostatní a jak to od něj očekávají. Rozpor mezi já a světem zmizí a sním vědomý strach z osamělosti a bezmocnosti. Tento mechanismus lze srovnat s ochranným zbarvením, jež na sebe berou někteří živočichové. Podobají se svému okolí tak, že je od něho lze jen těžko rozeznat. Člověk, který se vzdá své individuality a stává se automatem totožným s miliony jiných automatů kolem něho, se nemusí cítit osaměle, natož pociťovat něco jako úzkost. Cena, kterou za to platí, je však vysoká; je to ztráta vlastního já.“
„Neexistuje nic, zač bychom se měli stydět, než to, že nejsme sami sebou, a neexistuje nic, zač bychom měli být hrdější a proč bychom měli být šťastnější, než že myslíme, cítíme a říkáme to, co je naše vlastní.“
Kniha Strach ze svobody v seznamech
| v Právě čtených | 11x |
| v Přečtených | 208x |
| ve Čtenářské výzvě | 8x |
| v Doporučených | 21x |
| v Knihotéce | 80x |
| v Chystám se číst | 249x |
| v Chci si koupit | 67x |
| v dalších seznamech | 7x |
Štítky knihy
nacismus psychologie konzumní společnost svoboda existencialismus Erich Fromm, 1900-1980 kritická teorie Frankfurtská škola neomarxismusAutorovy další knížky
| 2010 |  Umění milovat |
| 1992 | Mít nebo být? |
| 1993 | Strach ze svobody |
| 1997 | Anatomie lidské destruktivity |
| 1996 | Lidské srdce |
Autorovy představy mi přijdou trochu naivní, ale jinak knížku považuji za velmi zdařilou.