Strašidelné koně: (Welserské tažení do Eldoráda) přehled
Bruno Brehm
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/265168/bmid_strasidelne-kone-welserske-tazeni-do-eldorada.png
4
1
1
Nositelem děje tohoto mistrně komponovaného historického románu jsou dvě složky, navzájem se prolínající: strašný osud výpravy, která má ve službách vážené německé kupecké rodiny Welserů dobýt a získat pro císaře zlatonosnou zemi Dorado, a osud koní, které mají pomáhat dobyvatelům při neblahé, osudné honbě za žlutým kovem.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 1941 , Leopold MazáčOriginální název:
Die schrecklichen Pferde: Der Welserzug nach Eldorado, 1934
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Strašidelné koně: (Welserské tažení do Eldoráda). Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Strašidelné koně: (Welserské tažení do Eldoráda) v seznamech
| v Přečtených | 1x |
Autorovy další knížky
| 1932 |  Apis a Este: Román o Františku Ferdinandovi |
| 1935 |  Ani císař ani král |
| 1940 | Na shledanou Zuzanko |
| 1941 | Strašidelné koně: (Welserské tažení do Eldoráda) |
| 1929 | Smějící se bůh |
Malé Benátky, Klein Venedig, byla soukromá kolonie německého bankovního rodu Welserů na území dnešní Venezuely a Kolumbie. V roce 1531 vyrazila ze zálivu Coro do vnitrozemí výprava Němců a Španělů vedená guvernérem Ambrosiem Dalfingerem hledat poklady bájného El Dorada. Expedice trvala dva roky, během nichž conquistadoři za neustálých bojů s indiány zdolali horský masiv Sierra Nevada ve východních Kordillerách a dorazili do kolonie Mapaure. V příběhu vystupuje řada historických postav, jako třeba kapitán Esteban Martín, augustinián Vicente de Requejada nebo ochránce indiánů dominikán Antonio Montesino. Vyprávění o šílenství španělských conquistadorů a o utrpení indiánů je jen pro silné povahy.
"Nad Doradem vládne ďáblův nejvyšší místodržící, všemohoucí kacík. Každého večera pluje na voru z nejdrahocennějších dřev přes neznámé, skryté horské jezero, od hlavy až k patě pokryt zlatým prachem. Na břehu vystoupí na zem, pomodlí se k Belzebubovi a pak se ponoří do jezera, aby se sebe smyl zlato. Vrací se s tělem černým jako noc a příštího dne koná tutéž cestu, aby mohl obětovat ďáblu."
Bruno Brehm věnoval svůj román koním, které viděl umírat na bojištích první světové války.