Středa nám chutná přehled

16.11.2024

Jako taková jednohubka, když dětí usnou po sobotní návštěvě knihovny - dokonalé.

Jenom je potřeba nezapojovat rozum a konfrontovat knížku s tím, co znáte z děcáků vy, co víte o o ředitelích děcáků vy,
(což samozřejmě není všechno o všech!)
co tak nějak víte o dětech a co tak nějak víte o jablcích.

25.10.2023

(SPOILER) Po pravdě, první půlka knihy mě nenadchla. Humor se mi zdál křečovitý a rozhodila mě ledabylá zmínka o pohlavcích, herdách do zad a kopancích do zadku od dospělých dětem (jde o dětský domov). V půlce knihy přichází na scénu organizovaný ředitel Šeda a kniha začne být velmi zajímavá. Pan ředitel má spoustu dobrých vlastností, ale s organizací a racionalizací to kapku přehání. Nejde ale o karikaturu, portrét je jemný a vlastně ambivalentní, nejednoznačný. Reakce dětí na nová opatření pana ředitele je deprese. Možná bych i tuto část lehce zrelativizovala: jsou typy děti, kterým by Šedův styl mohl vyhovovat více. Dalším tématem je Šedova potřeba mít vše zaškatulkováné, znormalizované, pokud možno u všech dětí stejné. To je asi jasně devastující vlastnost, tady není relativizace třeba. Na konci se vrací původní vedení a nastolí opět režim, ve kterém se sice občas spontánně bijí děti, ale zase je jim ponechána značná svoboda a i nepochopitelné projevy u nich jsou vítány a zužitkovány k všeobecnému dobru, nikoliv zkoumány a odstraňovány. Tohle poselství o příznivém přijetí "podivnosti" u druhých (tedy vlastně o toleranci) se mi zdá hodně dobré. Celkově je u knihy hodně nad čím přemýšlet, přestože myšlenkově není podle mého názoru úplně dotažená. Malinko více zkoumání a předběžného promýšlení tématu by ji dovedlo k dokonalosti.