Střevíce z lýčí přehled
František Nepil
František Nepil, píšící s citlivým a humorným nadhledem, chce čtenáře především pobavit a potěšit. Zároveň mu nenápadně podsouvá cosi vážnějšího a významnějšího, co přetrvává v naší mysli i v čase všelijakých vševědoucích informačních dálnic. A proč si Nepil ke svému povídání vybral právě domácí zvířata? Prý proto, že právě ona zlidšťují tento svět.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Střevíce z lýčí. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (46)
Léta přibývají a tím více ráda se vracím k tomu, v čem jsem vyrůstala - život na vesnici.
Navíc.. humor pana Nepila mi hraje do noty, přesně takový mám ráda :-) Těším se na další knihy! :-))
Sáhnout po Františku Nepilovi je sázka na jistotu. Moje očekávání byla hodně vysoko, protože mám ve své knihovničce již třikrát přečtené Dobré a ještě lepší jitro. Tohle je jiné kafe, ale stále od stejného mistra vypravěče. Tady se sluší jen poslat své čtenářské DĚKUJEME!
edit:
právě jsem si přečetl další komentáře: ne náhodou většina mluví o tom, že Nepil je sázka na jistotu, nikdy nezklame, je jasná volba ...
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Střevíce z lýčí v seznamech
v Právě čtených | 6x |
v Přečtených | 227x |
ve Čtenářské výzvě | 15x |
v Doporučených | 16x |
v Knihotéce | 167x |
v Chystám se číst | 34x |
v Chci si koupit | 2x |
v dalších seznamech | 3x |
Štítky knihy
humoristické povídky domácí zvířata laskavost moudrost
Část díla
- A já jsem a já jsem na dolině oral 1988
- Blaze tomu, kdo nic nemá, nestará se, kam co schová 1988
- Čí jsou ty koníčky na to našem dvoře 1988
- Hajha, husy, ze pšenice 1988
- Kmotře Petře, nepřepepřete nám toho vepře 1988
Autorovy další knížky
2001 | Já Baryk |
1986 | Kolik je na světě krás |
1987 | Pět báječných strýčků |
1983 | Dobré a ještě lepší jitro |
2007 | Střevíce z lýčí |
Pan Myšák (jak mu říkala jeho manželka) opět nezklamal. Pro nás venkovské obyvatele sice mnoho nového v knize není, ale vyprávění je to takové melancholicko - laskavé, takže paráda. Hodně píše o slepicích. Jako dítě jsem při pronásledování této drůbeže spadnul do potoka. Musím vyvrátit teorii, že je slepice hloupá. Spíš bych ji označil za docela „vyčůranou“. Čtení jsem si opravdu užil.