Střevíce z lýčí přehled
František Nepil
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/313985/bmid_strevice-z-lyci-cVQ-313985.png
5
166
166
František Nepil, píšící s citlivým a humorným nadhledem, chce čtenáře především pobavit a potěšit. Zároveň mu nenápadně podsouvá cosi vážnějšího a významnějšího, co přetrvává v naší mysli i v čase všelijakých vševědoucích informačních dálnic. A proč si Nepil ke svému povídání vybral právě domácí zvířata? Prý proto, že právě ona zlidšťují tento svět.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Střevíce z lýčí. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (46)
Léta přibývají a tím více ráda se vracím k tomu, v čem jsem vyrůstala - život na vesnici.
Navíc.. humor pana Nepila mi hraje do noty, přesně takový mám ráda :-) Těším se na další knihy! :-))
Sáhnout po Františku Nepilovi je sázka na jistotu. Moje očekávání byla hodně vysoko, protože mám ve své knihovničce již třikrát přečtené Dobré a ještě lepší jitro. Tohle je jiné kafe, ale stále od stejného mistra vypravěče. Tady se sluší jen poslat své čtenářské DĚKUJEME!
edit:
právě jsem si přečetl další komentáře: ne náhodou většina mluví o tom, že Nepil je sázka na jistotu, nikdy nezklame, je jasná volba ...
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Střevíce z lýčí v seznamech
| v Právě čtených | 6x |
| v Přečtených | 227x |
| ve Čtenářské výzvě | 15x |
| v Doporučených | 16x |
| v Knihotéce | 175x |
| v Chystám se číst | 35x |
| v Chci si koupit | 2x |
| v dalších seznamech | 3x |
Část díla
A já jsem a já jsem na dolině oral
1988
Blaze tomu, kdo nic nemá, nestará se, kam co schová
1988
Čí jsou ty koníčky na to našem dvoře
1988
Hajha, husy, ze pšenice
1988
Kmotře Petře, nepřepepřete nám toho vepře
1988
Autorovy další knížky
| 2001 | Já Baryk |
| 1986 | Kolik je na světě krás |
| 1987 | Pět báječných strýčků |
| 1983 | Dobré a ještě lepší jitro |
| 2007 | Střevíce z lýčí |
Pan Myšák (jak mu říkala jeho manželka) opět nezklamal. Pro nás venkovské obyvatele sice mnoho nového v knize není, ale vyprávění je to takové melancholicko - laskavé, takže paráda. Hodně píše o slepicích. Jako dítě jsem při pronásledování této drůbeže spadnul do potoka. Musím vyvrátit teorii, že je slepice hloupá. Spíš bych ji označil za docela „vyčůranou“. Čtení jsem si opravdu užil.