Stříbrný jednorožec přehled
Ludmila Vaňková
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/145360/bmid_stribrny-jednorozec-6T8-145360.jpg
4
136
136
Děj historického románu se odvíjí v Kutné Hoře za panování Vladislava Jagellonského. Na pozadí dostavby chrámu svaté Barbory a života havířů, ztvárňuje osudy horního hofmistra a kutnohorského měšťana Michala Smíška, jenž nosil v erbu stříbrného jednorožce, a sochaře Matěje Rejska z Prostějova.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Stříbrný jednorožec. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (22)
Knihu jsem četla již podruhé. Nyní jsem po ní šáhla po návštěvě Kutné Hory.
Mám ráda kombinaci historických faktů a lidských příběhů. A knihy Ludmily Vaňkové mi toto splňují.
V knize se daleko více popisuje práce kamenická a obchod se stříbrem než samotná těžba tohoto kovu. Množství povolání (jejich pojmenování), které se toho účastnily, byly dost zavádějící. Naštěstí hned na začátku knihy je každá profese dostatečně popsána, ale stejně je to stále listování, které mě moc nebaví :-)
Buďme rádi, že se dříve stavěly takové nádherné budovy a obdivuju to neskutečné nasazení všech, kteří se na to podíleli. Kéž by se i v dnešní době stavěly " takové chrámy", které by byly hodny obdivu i po staletích.
Čtení trochu pomalejší, ale když se seznámíme s kapitolou Průvodce nezvyklými výrazy, zorientujeme se. Ludmila Vaňková vymodelovala středověký život stříbrného města s akcentem na příběh svých dvou hlavních postav, které historie zná :
jedním je Michal Smíšek z Vrchovišť- patricij a horní úředník, odpovědný za stavbu resp dostavbu chrámu svaté Barbory a druhou postavou je Matěj Rejsek z Prostějova - kameník a sochař, který pro nás zanechal v Kutné Hoře trvalý hmotný odkaz : chrám dotýkající se nebes, s nadýchanými sukýnkami, z kterých vyrůstají jako ze zahrádky stvoly fiál střídající se s chrliči jako upomínka, že svět je obojaký.
Kutnohorští totiž Matěje Rejska nevítali, naopak. Byl pro ně konkurencí (jiný cech), byl z Prahy, kde sice za sebou nechal již v té době významné práce, ale vítězila nevraživost. Přesto zde strávil celou poslední třetinu svého života, asi 17 let, z toho deset bylo krušných.
Dnes to už není podstatné, protože Barbora stojí a má v sobě ukrytou dlouhou historii, ve které má své výjimečné místo i on. Dobudoval triforium, okenní stěnu vysokého chóru a současně jej opatřil síťovou hvězdovou klenbou a vnější opěrný systém, který v průvodcích označují jako krajkoví, doplnil dech beroucí kamenickou dekorativní výzdobou.
V běžných zdrojích najdete poznámku, že po své smrti v roce 1506 byl pohřben v chrámě, ale náhrobek zde nehledejte. Důvodem možná bylo, že kvůli stavbě Jezuitské koleje byl zrušen hřbitov (rozkládal se kolem chrámu) a do základů byly roztlučené náhrobky použity jako stavební materiál.
Ludmila Vaňková vymyslela zápletku, zadala historické kulisy a kdo chce, příběh si poskládá, má k dispozici autorčinu obrazotvornost i historické reálie.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Stříbrný jednorožec v seznamech
| v Právě čtených | 2x |
| v Přečtených | 219x |
| ve Čtenářské výzvě | 42x |
| v Doporučených | 11x |
| v Knihotéce | 114x |
| v Chystám se číst | 47x |
| v Chci si koupit | 5x |
| v dalších seznamech | 2x |
Autorovy další knížky
| 1997 |  Cval rytířských koní |
| 1994 | Král železný, král zlatý |
| 2004 | První muž království |
| 1995 | Žebrák se stříbrnou holí |
| 2008 |  Příběh mladšího bratra |
Nějak jsem to s touto knihou nezvládl a přitom si zasluhuje více pozornosti.
Tak předně, to, že je na konci slovníček pojmů ve formě popisu, jak se tenkrát žilo, jsem zjistil až po prelouskani prvních 30 stran. Už jsem se ale nechtěl vracet. Uzuz jsem si říkal, že do toho začínám pronikat a přišla pasáž jakéhosi snění hlavního hrdiny a tam jsem se nechytal už vůbec. Už jsem myslel, že to vzdám a najednou mě to chytlo, příběh se začal odvíjet v Praze. Přesto mi tam stále jedna věc vadila a to pojetí niternych monologu. Autorka se v něm výživa az tolik, že některé pasáže jsem si musel číst 2x,nez jsem pochopil, kdo ke komu ve vnitřním monologu promlouva a co tím myslí.
Vtahnuti do doby konce 15. stoleti je ale velmi působivé.
Je ale potřeba si na autorcin styl zvyknout.