Štruktúra vedeckých revolúcií přehled
Thomas S. Kuhn
Kniha amerického fyzika a historika vedy Thomasa Kuhna, ktoré je považované za "najznámejšiu zo všetkých prác z dejín vedy, ktoré vyšli na Západe ... Kuhn vo svojej knihe nastolil mnoho otázok, viac, než bol schopný vyriešiť. Formuloval a rozvíjal ich však tak, že jeho práca upútala na seba pozornosť. Vyvolala taký záujem o vysvetlenie mechanizmu striedania predstáv o vede, ciže fakticky o problém pohybu vedeckého poznania, ako nijaká iná kniha..." Úvodnú štúdiu napísal Jozef Viceník.... celý text
Literatura naučná Filozofie
Vydáno: 1982 , PravdaOriginální název:
The Structure of Scientific Revolutions, 1962
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Štruktúra vedeckých revolúcií. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (6)
S knihou jsem byla nucena se popasovat ke zkoušce. Netvrdím, že by byla špatná, ale místy nepřehledná, obtížnější.
Štruktúra kontinuálneho vývinu vedy:
1. Obdobie normálnej vedy - výskum je v zhode s paradigmou
2. Obdobie anomálií a krízy - výskum je v rozpore s paradigmou
3. Obdobie revolúcie - výskum vyžaduje prestavbu/zavrhnutie starej paradigmy
Tento cyklický kruh vývinu vedy je pravdepodobne esenciálnym posolstvom autorovej rozpravy, ktoré sa snaží sprostredkovať čitateľovi. Autor stanovuje pre jeden z komponentov disciplinárnej matice toho ktorého odboru termín paradigma (model/vzor), ktorý si vedecká obec osvojila pomerne rýchlo. Samotný termín paradigma však vznikol v kontexte prírodných vied a jeho použitie v problematike vied spoločenských alebo humanitných je otázne. Ekvivalent pre vedy o človeku a kultúre vyslovil Michel Foucault, totiž: epistéma a definoval ho ako: "Epistémé je jakési "myšlenkové nevědomí" dané doby, takže ovšem určuje podobu i hranice jejího myšlení. Epistémé znamená určitý rastrovací princip, který umožňuje řád věcí, s nimiž jsme ve styku. Epistéme jako určitý výkladový kulturní kód tak tvoří apriorní strukturu, která funguje jako lidskému poznání vzdálený regulativní princip. Foucault v knize "Archeologie vědění" rozlišuje tři hlavní epistémé: renesance, osvícenství a romantismus."
Thomas Kuhn, fyzik a historik vedy učinil týmto objavom pomerne radikálny krok k pochopeniu a porozumeniu, akým funguje mechanizmus pokroku inovačného "kolosu", všeobecne nazývaného veda.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Štruktúra vedeckých revolúcií v seznamech
v Právě čtených | 3x |
v Přečtených | 67x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 33x |
v Chystám se číst | 55x |
v Chci si koupit | 10x |
v dalších seznamech | 4x |
Kniha ke zkoušce, kterou jsem ráda odložila hned, jak to bylo možné. Nešlo se v ní pořádně orientovat.