-

Stupně přehled

Stupně
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/148145/bmid_stupne-148145.jpg 4 11 11

Výbor z veršů. Vybrané básně německého novoromantického spisovatele (1877–1962), vyznamenaného Nobelovou cenou v roce 1946. Proti době a úpadku lidství, ústícího až ve válečné vraždění, staví ve svých verších štít víry v člověka, přesvědčení, že „člověk snad není pouze poněkud rozumné zvíře, nýbrž dítě bohů, určené k nesmrtelnosti“.... celý text

Literatura světová Poezie
Vydáno: , Mladá fronta
Originální název:

Alte Gedichte. Neue Gedichte


více info...

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Stupně. Přihlašte se a napište ho.


Nové komentáře (3)

evickakyticka
19.01.2020 3 z 5

Od H. Hesse jsem četla pouze Stepního vlka, kterého mám i ve své knihovně. Je to kniha, ke které se určitě v budoucnu vrátím. Tuto sbírku básní jsem objevila spíš náhodou a po přečtení pár básniček jsem si ji pořídila také do své knihovny. S jednotlivými básněmi je to tak půl na půl. Líbily se i nelíbily. Ale třeba se poměr časem srovná. Nejvíc se mi líbily Květ, strom, pták, Strach v noci, Hra na flétnu, List z deníku, V autu přes Julský průsmyk, Jitřní hodina, Praskot nalomené větve.

Šárkaxx
14.03.2019

Verše se mi moc líbily. Můj dojem z nich je, že by mohla oslovit spíš lidi po středním věku, protože se tam poměrně často dotýká druhé poloviny až podzimu života. Moc krásná je třeba Melancholii, Mír, Pohled do Itálie.. Hodně z nich mi přišlo o zklamání, vystřízlivění a touze to překonat, nevzdat se, najít jinou cestu...

Stupně
Tak jako pomíjí každý květ, každé mládí,
až přejde do stáří, tak všechny stupně žití
trvají jen pokud je nenahradí
další, z nichž žádný nesmí trvat věčně.
Srdce se musí v denním vlnobití
zas a zas loučit, znova začínat.
Nezarmouceno, statečně a vděčně
do nových vztahů vložit vlastní vklad.
...
Jen kdo je hotov na cestu jít znovu,
toho zvyk pod své jařmo nedonutí.
Poslední chvíle ještě jako šíp
vyrazí dveře dosud zamykané.
Život nás nikdy volat nepřestane,
rozluč se, srdce, uzdrav se, bij líp!


Lenka4
03.07.2014 3 z 5

Zdá se, že básník sice chce světu svěřit své pocity, ale zároveň nechce příliš odhalit své nitro. Výsledkem jsou verše, které se dají celkem dobře číst, avšak neprovokují ani neuchvacují. Přesto se ke sbírce stojí vrátit, a to pro závěrečnou báseň, velmi silnou a osobní, z roku 1962 - Praskot nalomené větve. "Roztřepená nalomená větev k zemi tíhnoucí rok za rokem, bez listí, bez kůry, holá, znavená dlouhým žitím i dlouhým umíráním, v suchém praskotu svěřuje větru svůj zpěv. Tak hrdě, tak úporně zní to, tak vzdorně, tak úzkostně zní to. Jen ještě jednu zimu, jen ještě jedno léto!"

všechny komentáře

Související novinky (0)

Zatím zde není žádná související novinka.


Citáty z knihy (0)

Zatím zde není žádný citát z knihy.


Kniha Stupně v seznamech

v Přečtených17x
ve Čtenářské výzvě1x
v Knihotéce37x
v Chystám se číst5x
v Chci si koupit2x

Autorovy další knížky

Hermann Hesse
německá, 1877 - 1962
2006  88%Stepní vlk
2003  90%Siddhártha
2008  89%Demian
2005  92%Narcis a Goldmund
2012  84%Hra se skleněnými perlami