Suburra přehled
Carlo Bonini , Giancarlo De Cataldo
Řím je město moci, kde zločin hledá co nejpřímější cestu, jak všem vnutit svůj vlastní zákon. Suburra je příběhem o velkých penězích roztočených kolem plánované výstavby, která má pobřeží v Ostii proměnit v italské Las Vegas. Tento projekt mají pomoci prosadit zkorumpovaný politik Filippo Malgradi, zapletený až po krk s podsvětím; mafián známý jako Číslo 8, který je hlavou mocné rodiny ovládající území Ostie, a především Samuraj, nejobávanější představitel římského podsvětí a zástupce mafie z jihu. Mechanismus dokonalého plánu se ale začíná rozpadat kvůli lidem, kteří žijí na okraji těchto mocenských her. Příběh o zločinu se odehrává ve velmi krátkém časovém úseku sedmi dní, během nichž se rozpoutá brutální válka, která nakonec do svého mlýnku na maso vtáhne vinné i nevinné, zločince, obyčejné lidi, zaprodané politiky i chamtivé kardinály. Poslední den pak nastává Apokalypsa.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2017 , OmegaOriginální název:
Suburra, 2013
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Suburra. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
Jednu hvězdičku nechávám, protože by nebylo sportovní hodit do odpadu nedočtenou knížku. Je to strašný galimatyáš, člověk neví, komu má fandit a kdo je naopak padouch. Autor se strašně dopodrobna rozkecává a to drobí příběh - pokud tam teda nějaký vůbec je. Hromady mrtvol a násilí hned na začátku a nezdá se, že by to další stránky mohly měnit. Za mě tedy VELKÝ ŠPATNÝ!!
Jedna z mála knih, kterou hodnotím hůř, než film ... bylo to zmatené, bylo to neutříděné a bylo toho tam strašně moc.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Suburra v seznamech
v Přečtených | 35x |
ve Čtenářské výzvě | 5x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 37x |
v Chystám se číst | 17x |
v Chci si koupit | 4x |
v dalších seznamech | 1x |
Tohle se opravdu moc nepovedlo. I když se někde vyskytuje hodně postav, tak se většinou časem člověk zorientuje. Tady zmatenost trvá v podstatě až do konce. Navíc je tam hodně římských reálií, které by jindy nevadily, ale tady jen umocňují zmatek. Postavy zůstanou všechny jen na povrchu, není prostor se s nimi sžít. Dočítal jsem spíš ze setrvačnosti.