Šumava. Co zmizelo z Královského hvozdu přehled
Vilém Kudrlička
Putování po zaniklých osadách mezi Železnou Rudou a Hartmanicemi (Starý Brunst, Nový Brunst, Zhůří, Höhal, Paseka, Hůrka, Skelná, Frauenthal, Stodůlky), vyprávění o sklářích, zpracovatelích dřeva, průmyslnících, osudech šumavských venkovanů - Čechů i Němců, seznámení se školami, duchovním životem a zániku osad po druhé světové válce.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Šumava. Co zmizelo z Královského hvozdu. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Velice zajímavá kniha,která mě ukázala smutný konec Šumavy a jejich obyvatel. Kniha mě velmi obohatila o poznání historie tohoto krásného koutu naší vlasti.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Šumava. Co zmizelo z Královského hvozdu v seznamech
v Přečtených | 8x |
v Knihotéce | 5x |
v Chystám se číst | 5x |
v Chci si koupit | 3x |
Autorovy další knížky
2005 | Šumava. Co zmizelo z Královského hvozdu |
1986 | Šumavské pověsti |
1983 | Javorná, zapomenutý kout Šumavy 1, Příroda a skláři |
1987 | Umění šumavských sklářů |
1987 | Javorná, zapomenutý kout Šumavy 2, Aby lidé měli k sobě blíž |
Knížka se spoustou zajímavých informací o nelehkém žití obyvatel v jedné části Šumavy. Starý Brunst, Nový Brunst, Zhůří, Höhal, Paseka, Hůrka, Skelná, Frauenthal a Stodůlky zde v roce 1952 vznikl Vojenský újezd Dobrá Voda, a tak byl zpečetěn jejich osud. Tolik úsilí stálo než obce vznikly, díky sklářství a zpracování dřeva se rozvíjely, přečkaly postupný krach skláren, dokázaly se vyrovnat s nepřízní počasí, nemocemi i válečnými útrapami. Je tu popsána práce ve sklářské huti i to, jak to bylo se školní docházkou. Kromě toho se tu autor zmiňuje o zajímavých osobnostech, kteří tu žili (např. Dr.I.Březina). A nemohu zde nezmínit úžasnou větu z jedné kupní smlouvy: "Nabyvatel přebírá tato práva a povinnosti - nesmí žádné tuláky nebo podezřelou a nepoctivou lůzu, žádné taškáře či svůdce víry a podobně neužitečné lidi u sebe držeti nebo jim dovolit pobyt, takové nesmí vzít do práce, nýbrž od sebe odehnat, pod pokutou 60 tolarů".