Svaté patronky Evropy přehled
Petr Piťha
Európa má vďaka Svätému Otcovi Jánovi Pavlovi II. šesť patrónov. Prvým sa stal sv. Benedikt, otec rehoľného života na kresťanskom Západe. Od roku 1980 mu robia "spoločnosť" svätí Cyril a Metod, otcovia kresťanstva na východe Európy. V roku 1999 pápež vyhlásil za patrónky Európy tri sväté ženy: Brigitu Švédsku, Katarínu Sienskú a Teréziu Benediktu od Kríža, čiže Editu Steinovú. Ako má vyzerať naša úcta k patrónkam? Úcta k svätým vyžaduje, aby sme sa s nimi spojili tak, aby sa ich vlastnosti a sily stali našimi. Modlitbou sa, pravdaže, môžeme na patrónov i patrónky obracať, ale vypočutie svojich modlitieb môžeme dosiahnuť len vtedy, keď z našich postojov a činov budú hovoriť oni. Ich volajúci hlas k Bohu nepríde dokiaľsi zvonka, ale ozve sa z nášho vnútra. Bude to síce náš ľudský hlas aj dych, ale zároveň to stále bude stále ten istý Duch, tá istá nádej a viera a tá istá služba lásky. Spoznajme ich a povzbuďme sa ich svätým životom.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Svaté patronky Evropy. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Svaté patronky Evropy v seznamech
v Přečtených | 2x |
v Knihotéce | 2x |
Štítky knihy
světice svatá Kateřina Sienská, 1347-1380 svatá Terezie Benedikta od Kříže, 1891-1942 svatá Brigita Švédská, 1303-1373
Na malém prostoru knížečky není dost místa pro podrobnější životopisy, jedná se vlastně o drobné medailonky tří evropských patronek, které mi spíš podráždily chuť k dalšímu studiu, než aby uhasily moji žízeň po vědomostech :-)
Autor nepíše o světicích s akademickým odstupem, ale s obdivem a zjevnou sympatií – to se mi moc líbilo. Mnohem smutnější jsem byl z rámcových kapitol, které se věnovaly evropskému sjednocování. Sice mons. Piťha nazývá křesťanství nástrojem smíření, ale příliš smířlivě nezní. Sekulární společnost nepokryté nazývá zlem a na modernitě nenachází nic pozitivního. Mluvit o sjednocování, ale přitom nepřiznat nic kladného tomu, s čím se plánujeme sjednocovat, to nemůže fungovat. Jak napsal papež František v Amoris laetitia: „Určitě nemá smysl zůstat u rétorického pranýřování dnešních nešvarů, jako bychom tím mohli něco změnit.“