Svéhlavička přehled

Film o B. Smetanovi mě povzbudil v zájmu o E. Krásnohorskou, protože se mi líbilo, jak ji D. Barešová zahrála. Mám rozečtené vzpomínky „Z mého mládí“ a jsem jimi nadšená. Na prostřídání jsem si půjčila i „Svéhlavičku“ a mile mě překvapilo, že se mi ten příběh líbil víc, než jsem čekala.

Vím o něm už léta, ale napřed mě odpuzoval název. Působí dojmem, že se ty vlastnosti hlavní hrdinky oslavují jako roztomilé a odvážné, přijímané s pobaveným porozuměním. To mi sice k E. Krásnohorské moc nepasovalo, ale nikdy nějak nebyl čas se na knížku blíž podívat a zjistit, jak to je. Až teď, díky kladným ohlasům tady na DK.

A přidávám se po přečtení k ostatním pochvalám, že je to napsané spravedlivě. Porozumění tam nechybí, vzhledem k tomu, že za tu svoji rozmazlenost Zdenka sama ani moc nemohla. Přitom ale je tam jasně vyjádřené, že všechno má své meze a nelze to přehánět tak, aby to škodilo ostatním.

SPOILER: Co se mi líbí na té knížce nejvíc, to jsou nejrůznější důvtipná opatření, aby nepůsobila příliš školometsky. Například: Zdenka má v penzionátu svéráznou spolubydlící Ellen. Ta je o něco starší, je z Ameriky, mluví legrační češtinou a je hodně snaživá a za všechno vděčná, pravý opak Zdenky. Často ji napomíná, jenže od ní to vyznívá mile, nelze jí nakonec odolat.

Říká třeba: "Co ty vyvádět? A ty myslíš tvé knížky takhle ukázat slečnu učitelku? To ti byl tvůj pan učitel dovolit? Dej sem, já zabalit to do modrých obálků, to bude být čisté a ne vidět ten starý skvrny." Nebo je tam malá holčička, o kterou ty starší pečují a leccos jim při tom samo dojde. Atd. Kýčovitá místa se tím vyvažují a ve výsledku je to docela fajn čtení.

Zajímala by mě německá předloha, podle které je to převyprávěné, ale tu sotva někde seženu, abych si to mohla porovnat. Autorská práva myslím nijak narušená nejsou, vzhledem k tomu, že hned v prvním vydání „Svéhlavičky“ je původní knížka od Emmy von Rhoden řádně citována a je tam vysvětleno, jak se to seběhlo – nakladatele napadlo převést příběh do češtiny a upravit reálie a E. Krásnohorskou o to požádal. Ta vyhověla a připsala pak ještě další díly už podle svého.

Ty jsem zatím nečetla, ale zajímalo by mě to, jak to bylo dál. Je vidět, že jsem se s hrdinkami knížky sžila jak náleží : o)

03.12.2024

Toto vydání knihy jsem sice nečetla, ale četla jsem novější verzi, příběh je, myslím, stejný. Také jsem jej četla jako puberťačka a od začátku se mi zdál Zdenčin osud docela nefér, přeci jen jsem si nikdy nedovedla představit, že bych třeba já měla žít v penzionátu. Postupem času jsem si však uvědomila, že to z ní udělalo lepšího člověka, protože i když byla vychována v dámu, pořád si zanechala to své rošťáctví a svou svéhlavost. Název knihy je tedy hodně příhodný a kniha se mi líbí do dnešních dní.