Svět klasické arabské literatury přehled
Jaroslav Oliverius
V této populárně-naučné knize, první svého druhu v českém jazyce, podává Jaroslav Oliverius soustavný výklad o vzniku a vývojových proměnách klasické arabské literatury. Sleduje ji od prvních dochovaných kasíd básníků předislámské Arábie (6. století n. l.) až do konce islámského středověku (18. století). Pozornost věnuje všem druhům a žánrům arabské literatury — poezii, próze, výpravným dílům historickým, geografickým, cestopisným a filozofickým a neopomíjí ani bohatou lidovou literaturu s jejími rozměrnými epickými skladbami — lidovými a rytířskými romány i pohádkami a historkami Tisíce a jedné noci. Zároveň však chce také čtenáře provést světem literatury a jejích tvůrců. Proto uvádí každou epochu nástinem historického vývoje, dobového pozadí s jeho společenskými a kulturními reáliemi a snaží se vykreslit podle dochovaných zpráv portréty literátů a jejich životní osudy. Výklad často ilustruje ukázkami z poezie i prózy. Obsahuje Rejstřík osobních jmen. Prof. PhDr. Jaroslav Oliverius (1933) pracuje v Ústavu Blízkého východu a Afriky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Přednáší klasickou a moderní arabskou literaturu a vede kursy arabského jazyka. Na oboru hebraistika vyučuje biblickou hebrejštinu a aramejštinu.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Svět klasické arabské literatury. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Svět klasické arabské literatury v seznamech
v Přečtených | 4x |
v Knihotéce | 4x |
v Chystám se číst | 1x |
v Chci si koupit | 3x |
Autorovy další knížky
1995 | Svět klasické arabské literatury |
1968 | Egyptská hovorová arabština |
2007 | Moderní spisovná arabština |
1998 | Kapitoly ze syntaxe moderní spisovné arabštiny |
1995 | Moderní literatury arabského Východu |
Příjemné překvapení. Velmi čtivé a profesionální. Uvažovala jsem mezi 4* a 5*. Rozhodla jsme se jít do plných, protože autor si na knize dal velmi záležet. Jak to, že je tohle teprve první komentář jako?!
------------
Co mě zarazilo byla část věnovaná "Živý, syn Bdícího. Příběh filosofa samouka" od Ibn Tufajla. Zde se píše, že jde o čistě filozofické dílo, rozebráno literárně ... No, četla jsem to. Podlě mě to bylo spíše náboženské než filozofické, to si opravdu nedokážu představit, jak tedy potom čistě náboženské dílo vypadá ...