Theo přehled
Claire Wendling
Světla Amalu série
Světla Amalu jsou příběhem o bratrovražedné nenávisti dvou kmenů, které se kdesi v zapomenutém koutě našeho světa rozpomínají na svou minulost. Ačkoli žijí jako psanci v opuštěných ruinách lidských domů a svou vlastní historii považují za pohádku, jsou stále svázáni se světem, odkud přišli, s tímto Světem Legendy… A co víc, jejich nenávist se fyzicky odráží ve Světě Legendy a může vést až k jeho zániku. Nevědí to, a těm, kteří nenávidí nejvíce, je to stejně jedno. Válka, která mezi nimi postupně vzplane, se odehrává nejprve zde, ve světě lidí, později tam, ve světě, který v důsledku nenávisti zasypal zasypal chladný sníh, kde se rozpadají dávná města a pod ledovým příkrovem žijí obrovští netvoři žrakkové, a kde u jezera s magickou vodou pomalu umírá bájný strom…... celý text
Literatura světová Komiksy Sci-fi
Vydáno: 2001 , MotOriginální název:
Les Lumieres De L´Amalou - 1, Theo, 1990
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Theo. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Kresby pěkný příběh takovej napůl no. U pár obrázků sem se i usmála. Jdu na druhý díl. Škoda, že u nás nevyjdou všechny.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Theo v seznamech
| v Přečtených | 22x |
| ve Čtenářské výzvě | 1x |
| v Doporučených | 1x |
| v Knihotéce | 9x |
| v Chystám se číst | 3x |
| v Chci si koupit | 2x |
Theo
Když u nás v roce 2001 vyšel první díl Světel Amalu, zcela mě pohltil svébytnou imaginací a nápaditou mytologií. Teď, o dvacet let později, jsem zkusil album znovu - a to kouzlo tam pořád je, třebaže ne už tak originální. Kresbě Claire Wendlingové nelze vytknout prakticky nic, ta dáma jednoduše umí s tužkou jako ďábel. Jednoduchost, propracovanost, poetika i dramatičnost, to všechno v jejích obrázcích je a člověk ani nemusí číst scénář. Ten samozřejmě má v komiksu své zastoupení. Christophe Gibelin nic příliš nevysvětluje, přesto se člověk ve vztazích a souvislostech bez problémů orientuje, ačkoli smysl některých momentů mu úplně jasný není – třeba existence mluvících fretek z Londýnské ulice, nebo sexuální vztahy mezi Průsvitníky. Nejde však o nic, nad čím by se člověk pozastavoval natolik, že by odmítl číst dál. Tahounem vyprávění je pak jednoznačně dvojice sympatických dobrodruhů, lorda a jeho sluhy, kteří by kovbojku udělali i z Večerníčku. Těším se, co se z příběhu vyklube příště.