Syn správce sirotčince přehled
Adam Johnson
Jako syn správce sirotčince má Pak Čun-do jistá privilegia. Není jako ostatní hoši, sirotci, které rodiče odložili cestou do některého z pracovních lágrů. Když dospěje, je odhodlán poctivě sloužit své vlasti, Korejské lidově demokratické republice. Avšak v zemi řízené nevyzpytatelným Kimem, kde člověk nemá právo na vlastní život, natožpak na identitu, kde vše je na povel a nikdo netuší, co bude zítra, v této zemi každodenního boje o holé přežití a nekonečné přetvářky ani absolutní poslušnost nikomu nezaručí, že se neocitne v pekle vězeňského dolu, odkud není návratu. Ale Pak Čun-do přežije. Přežije do chvíle, než se odhodlá získat lásku a zakusit pocit svobody…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2014 , Fortuna Libri (ČR)Originální název:
The Orphan Master's Son, 2012
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Syn správce sirotčince. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (50)
Třetí hvězdičku jsem přidala za zajímavě sestavenou druhou část, kdy čtenář už ví v podstatě hned, co se stalo, ale dávkuje se mu postupně proč a nač. Jinak je na knížce zajímavé v podstatě jen to prostředí, kde se odehrává.
Kniha se velice dobře čte, příběh zasazený do současného děsivě totalitního režimu. Uvěřitelná touha po svobodě ,zajatecké tábory,mučení, mentalita Korejců, to vše dává knize body plus. Neuvěřitelný příběh lásky body mínus.
Související novinky (1)
Knižní novinky (23. - 31. 5.)
22.05.2014
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (2)
2013 -
Dayton Literary Peace Prize
(Fiction)
2013 -
Pulitzerova cena
(Beletrie)
Kniha Syn správce sirotčince v seznamech
v Právě čtených | 6x |
v Přečtených | 234x |
ve Čtenářské výzvě | 41x |
v Doporučených | 20x |
v Knihotéce | 97x |
v Chystám se číst | 181x |
v Chci si koupit | 30x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
americká literatura Severní Korea psychologické romány Pulitzerova cena svoboda sirotčince občanská svoboda
V rozmezí několika let čteno podruhé.
A opět mne ten příběh ze země, kde je "příběh důležitější než člověk. Pokud si osoba a příběh protiřečí, musí se změnit člověk." (str. 145), opět mne ten příběh zasáhl. V mnohém je nepochopitelný, jakoby přehnaný, vždyť realita skutečné KLDR je prostě pro nás ve střední Evropě, pro nás žijící už více než 30 let v demokratickém státu, nemyslitelná. (V absurditě příběhu se odráží absurdita totality.)
Jenže se mi zdá, že jsme těm nesmyslům i u nás blíže, než bychom si připustili...
I nám hrozí situace, kdy "prozradit pravdu někdy nesvědčí zdraví." (str. 354)
A i my cítíme smysluplnost svého života jen tedy, když se nenecháme vmanipulovat do nechtěného, když za své životy neseme vlastní zodpovědnost, když jsme vlastními pány...