Synové Velké medvědice přehled
Liselotte Welskopf-Henrich (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/58_/58522/bmid_synove-velke-medvedice-yF0-58522.jpg
4
33
33
Náčelník Dakotů-Medvědů Tokai-íto bojuje spolu se Šíleným koněm proti expanzi bělochů. Jeho kmen Medvědů je nahnán po porážce všech Dakotů do rezervace. Taki-íto Medvědy vyvede z vyprahlé rezervace a prchá s nimi do Kanady, kde se rozhodnou farmařit.
Dobrodružné Pro děti a mládež
Vydáno: 1969 , Mladá frontaOriginální název:
Die Söhne der Grossen Bärin
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Synové Velké medvědice. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Letošní rok byl zajímavý tím, že přes pandémii se situace Dakotů a jejich postoje nezměnily...
V Jižní Dakotě zablokovaly přístupy k jejich rezervaci a postavily se na odpor místní guvernérce, která je chtěla k federálnímu soudu a to, že se rozhodli izolovat se od ostatních
(důvodem byla ochrana starších příslušníků před nákazou)..obdobně postupovali i jiné indiánské komunity (Navahové, Blackfoote, Apači..atd)..Co slouží k pochvale je jejich vědomí, že bez kontinuity paměti nezbývá nic...jen rozpuštění ve velkém kotlíku, který nemá svojí pamět..
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
1968 -
Cena Friedricha Gerstäckera
Kniha Synové Velké medvědice v seznamech
| v Přečtených | 40x |
| ve Čtenářské výzvě | 2x |
| v Doporučených | 4x |
| v Knihotéce | 46x |
| v Chystám se číst | 7x |
| v Chci si koupit | 3x |
Autorovy další knížky
| 1986 |  Harka |
| 1971 | Synové velké medvědice |
| 1988 | Mladý náčelník |
| 1989 | Cez Missouri |
| 1987 | Cesta do vyhnanstva |
Podobně jako u J. F. Coopera je i tenhle román rozhodně realističtější a zajímavější, než knihy, ve kterých jsou lidé i jejich vztahy černobílé, tedy dokonalí indiáni a perfidní a zákeřní běloši. Už v mládí jsem tuhle knihu chápal jako střet civilizací.
To, co mě překvapilo, bylo ono vědomé rozhodnutí, kdy se Tokaíto se svojí částí kmene rozhodne pro odchod do Kanady, ale s tím, že se přizpůsobí civilizaci a začnou chovat "strakaté" bizony (tohle mě v mládí fascinovalo, kdykoliv někde vidím krávy, vybaví se mi tohle označení) a pěstovat obilí (ano, něco jako kukuřice). Ale jako svobodní lidé a na vlastní půdě jako důsledek vědomého a svobodného rozhodnutí a aktivní nalezení východiska ze situace, kdy si mohli vybrat mezi "dotovaným" nicneděláním v rezervaci a vzpomínáním na "lepší" a "slavné" časy. Kniha je samozřejmě psaná pro mládež, ale není ani manipulativní, ani jednoznačně zaměřená. Zaujalo mě i ono utkání v pozemním hokeji (nebo to byl ve skutečnosti lacross, který je pokládán za indiánský sport?), který ale posloužil k odvedení pozornosti vojáků.
Kvalita knihy je dána asi i tím, že autorka toho na rozdíl od jiných spisovatelů o Indiánech věděla hodně - její zaměření na starověké Řecko a severoamerické Indiány na Humboltově univerzitě i mimo ní je víc než pozoruhodné. A vlastně pozoruhodný byl i její celý život a kariera. A to přes její členství v SED a fakt, že by ji bylo možné pokládat za "člověka" východoněmeckého režimu. Nakonec její postupné vystřízlivění po maďarských událostech je toho více než jasným důkazem, stejně jako v případě jejího manžela.
Kniha rozhodně stojí za přečtení, je akční a dramatická. Na druhou stranu právě to, co jsem psal na začátku, kromě oné prvoplánové atraktivnosti vás autorka přiměje k přemýšlení o věcech z jiných úhlů pohledu. A rozhodně ne tendenčně.
A právě stejně jako je kniha dodnes dobrá, tak všechny varuji před byť jen nápadem shlédnout stejnojmenný východoněmecký "western", které se podstatě knihy nepřiblížil ani náhodou.