Ta chvíle, ten okamžik přehled
Otakar Chaloupka
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/111789/ta-chvile-ten-okamzik-111789.jpg
4
5
5
Novela je vyprávěna jako rekonstrukce skutečné události z válečných let: je to příběh chirurga, který v rozhodujícím okamžiku svého života musí volit mezi opatrností a činem... Autor spojuje děj novely s vlastním zážitkem z okupačního dětství i s komentujícími pohledy na tehdejší dobu, rozvíjí jej postupným hledáním a poznáváním detailů, jež dokreslují lékařovu osobnost... Chaloupkovou postavou Jana K. vstupuje do naší literatury s tematikou protifašistického odboje hrdina nepatetický a neokázalý, obraz jednoho z mnohých, pro které odboj nebyl věcí dobrodružství a romantiky, ale životní nutností. (z textu na obálce)... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Ta chvíle, ten okamžik. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Je to pěkné čtení, ale jelikož jsem dříve viděl film, který na námět této knížky vznikl, byl jsem zklamán. Poctivě ale přiznávám, že autor za to nemůže. Jeho text líčí příběh doktora Jana K. z jiného úhlu, měří ho jinou optikou a nemá ambice vytvořit plastičtější obraz. Filmaři přidali další postavy a příběh více rozklenuli. Vznikl film, který je dnes sice opomíjený a možná i zapomenutý, ale který patří k našim nejlepším "válečným snímkům". Vedle něj působí původní literární předloha značně krotce. Ale kdo jste film neviděli, dejte se směle do četby.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Zfilmováno
Ta chvíle, ten okamžik (2002)
Kniha Ta chvíle, ten okamžik v seznamech
| v Přečtených | 5x |
| v Knihotéce | 3x |
| v Chystám se číst | 2x |
| v Chci si koupit | 3x |
Pěkná knížka, podobě jako píše uživatel Blue, pohled na doktora Jana K., byl dětskýma očima, neříkám, že je to přímo špatný pohled na lékaře, který překročil tenkou hranici mezi zbabělostí a hrdinstvím, ale nějak jsem nebyl spokojený s tím dětským, stále se opakujícím popisem vedlejších skutečností a detailů. Když vezmu ten samotný příběh, který autor vypráví, je podivně stísněný, mrazivý a lidsky samozřejmý. Ty detaily kolem spíš rozptylují, ruší a dopalují. Film se mi asi také líbil víc, byl z něj nějak víc cítit strach a beznaděj. Ta chvíle ten okamžik tu byl, čtenář ho postřehl, ale vlastně se ztratil mezi červeným autíčkem, zahradou plnou květin, deště a šachovou partií. V osobě Jana K. jsem viděl Františka Němce. Krátké a hezké čtení, i když smutné.