Tahle voda je naše přehled
A. Gravensteen
Bubeneč a Dejvice jsou celkem poklidné pražské čtvrti, dokud nedojde k havárii pitné vody. Pak se začnou dít divné věci: květen nekončí a červen nepřichází, na dosud neviditelné hranici mezi oběma čtvrtěmi se objeví stříbrná čára, která nejde odstranit, voda neteče a nevraživost vzrůstá. Do událostí se vkládá Klub přátel starých Dejvic, trojice bubenečských přátel se jmény vyslovovanými pozpátku, architekt hledající podzemní město a jeho přítelkyně z pasáže Riviéra. Z rádia to s vtipem sobě vlastním komentuje profesor Hlístek a přímo na místě vše bedlivě pozoruje stará paní Rukavičková se svým psem Boxíkem. Co se děje pod zemí? Kde je voda? A která vlastně? A čí je tahle voda? A. Gravensteen po debutu z polárních krajů a paralelních světů s názvem Pohyby ledu zavede čtenáře na podobně exotické území Prahy 6. Mnohovrstevnatý román nadchne především čtenáře se slabostí pro vybroušený styl a literární potměšilost.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Tahle voda je naše. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Je to takový obrázek současné společnosti, přestože se to autor místy snaží hnát do krajnosti, pořád jsme to my.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Tahle voda je naše v seznamech
| v Přečtených | 2x |
| v Knihotéce | 1x |
| v Chystám se číst | 17x |
| v Chci si koupit | 3x |
Tahle voda je naše
Co jsem to dočetl? Nevím. Byl to nějaký mix Lovecrafta, regionální literatury a dystopie? Možná. Tak či tak bydlím těsně za okrajem Dejvic, ve Střešovicích, takže dost daleko na to, aby mne válka mezi Bubenčem a Dejvicemi neznepokojovala, a zároveň dost blízko na to, abych ji mohl s pobavením sledovat. Proč? Nevím. Bylo to dobré? Asi ano. Mohlo to být kratší? Asi taky. Tak asi tak.