Tajemný hrad v Karpatech přehled
Jules Verne
Román se odehrává na tajemném polozříceném hradě v transylvánských Karpatech, opředeném strašidelnými pověstmi pověrčivého lidu z blízké karpatské vesnice Verst, který je přesvědčen, že na hrad se vrátil jeho pán Čort (ďábel). Z hradu totiž stoupá dým a v noci se v něm objevují tajemná světla. Lidé ale netuší, že tyto úkazy vytváří na příkaz nového majitele hradu barona Rudolfa Gortze jeho společník, geniální, ale zneuznaný (a proto zatrpklý) fyzik Orfanik, aby oba v klidu mohli provádět své pokusy a odradili obyvatele vesnice od návštěvy hradu. Orfanik tak například promítal obrazy příšer na oblaka, strašil vesničany zvukem sirén na stlačený vzduch a vstupní bránu hradu opatřil elektrickou ochranou. Na tu doplatil především všetečný lesník Nik Dek, když se s vesnickým doktorem Patakem pokusil proniknout na hrad. Křeč mu tak zkroutila prsty, že se nemohl elektricky nabitého kování brány pustit. Doktor Patak byl mezitím přichycen za cvočky v botách magnetickou deskou uloženou v zemi a nemohl se hnout z místa.K dalším Orfanikovým vynálezům patřilo odposlouchávací zařízení, díky kterému mohl baron Gortz [gorc] slyšet rozhovory návštěvníků hostince U krále Matyáše ve Verstu, aniž by opustil pracovnu ve svém hradu. Stejným zařízením mohl Gortz návštěvníky hostince také oslovovat a zrazovat je před zkoumáním zříceniny. Zmíněné události zaujaly krajem projíždějícho hraběte Franze Teleka, a to především proto, že se dozvěděl, že na cimbuří hradu se objevuje silueta zpívající operní pěvkyně. Šlo o zpěvačku Stillu, do které byli baron Gortz i hrabě Telek kdysi v Itálii zamilováni, a která tragicky zemřela na srdeční záchvat. Nyní je hrabě Telek přesvědčen, že Stilla nezemřela, ale byla baronem Gortzem unesena. Hraběti se podaří proniknout do hradu, ale tam ho baron Gortz uvězní. Gortz totiž Teleka zuřivě nenávidí, neboť ho viní ze Stilliny smrti. Chce hrad vyhodit i s Telekem do povětří a tak se pomstít...... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 1924 , Josef R. VilímekOriginální název:
Le Chateau de Carpathes, 1892
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Tajemný hrad v Karpatech. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (127)
Slyšeno jako výborná stará rozhlasová hra. Tak si to sem spíše odkládám, protože knihu hodnotit nemůžu. Nicméně po shlédnutí výtečné filmové komedie se lze jen těžko zbavit parodického vyznění a vlastně tuto knihu ani nemohu brát vážně. Je otázkou, jestli to originálnímu dílu uškodilo nebo naopak prospělo, JV obvykle v knihách moc nadhledu nemá, možná ku jeho škodě.
Tajemný hrad v Karpatech je kniha kterou mám hodně rád. Příběh je vcelku napínavý a čtení pěkně ubývá. Znám i filmovou verzi, ta se ovšem knižní předlohy drží jenom okrajově, autor filmu vytvořil místo dobrodružného příběhu ztřeštěnou komedii. Knihu hodnotím kladně, filmová verze mě osobně moc nebrala.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Tajemný hrad v Karpatech v seznamech
v Právě čtených | 5x |
v Přečtených | 1 180x |
ve Čtenářské výzvě | 114x |
v Doporučených | 43x |
v Knihotéce | 439x |
v Chystám se číst | 144x |
v Chci si koupit | 31x |
v dalších seznamech | 7x |
Štítky knihy
19. století zfilmováno francouzská literatura napětí tajemství pomsta dobrodružství vynálezci Transylvánie (Sedmihradsko)Autorovy další knížky
1937 | Dvacet tisíc mil pod mořem |
1965 | Cesta do středu Země |
1985 | Dva roky prázdnin |
1963 | Pět neděl v balónu |
1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
Po filmu s fenomenálními hereckými výkony Michala Dočolomanského, Rudolfa Hrušínského a dalších, jsem se dlouho odhodlávala sáhnout i po knize, protože jsem měla obavy, že se mi hluboké dojmy z obrazovky budou plést do čtení. Avšak zbytečně. Jak jsem zjistila, bylo filmové zpracování pojato skutečně velmi, velmi volně, takže románová předloha byla v podstatě novinkou. Hlavním hrdinou není hrabě Teleke, který ostatně nepochází z Töleke (a není operní zpěvák), nýbrž lesník Nik, do hradu sice skutečně pronikne hrabě, avšak sám, a tak by bylo možné pokračovat dále.
Autor tentokrát věnoval opravdu hodně péče popisům, zejména krajiny, osob a místních zvyků. Smyslem bylo zjevně vybudovat tu správnou atmosféru pověrčivosti a hrůzy vesničanů, kteří věří, že se na nedalekém hradě dějí nadpřirozené jevy. O to více mě pak mrzel závěr, který z tohoto úhlu pohledu vyšel jako s prominutím odfláknutý. Zatímco předtím byly i ty nejbanálnější příhody sáhodlouze rozepisovány, zánik hradu a události jemu bezprostředně předcházející, či po něm bezprostředně následující, jsou pojaty "letem světem". Ano, vyvrcholení knihy se v důsledku toho četlo asi nejsnadněji, ale mě osobně nedodržení nastaveného stylu dost mrzelo.
Každopádně - kdo z vás zná pouze filmové zpracování tohoto románu, určitě neváhejte sáhnout i po knize. Budete pak stejně překvapeni jako já.