Tajemství Hieronyma Bosche přehled

Ufff, dočetla jsem to.
Bejvaly časy, kdy příběh o tajemství začínal u smrtelný postele. Tam někdo sympatickému hrdinovi odhalil nebezpečné tajemství. Tím začínalo dobrodružství, které mělo spád i cíl. "Dneska" se musíme prokousat sto stranami omáčky, aby přišla na existenci tajemství řeč. Pak zemře ten, kdo tajemství zná aniž by řekl o co jde. Přestože to nikdo po něm nechce, tak rádoby hrdina, jde odhalovat . Splácá se páté přes deváté, jedna indicie podráží druhou. "Překvapivá" odhalení jsou střídána "rozumným" popíráním objeveného. Klišé se vrší jedno na druhé. Celé to má čtyřista stran, přestože padesát by bylo víc než dost. Nebo-li, byla to nuda, nuda, nuda, NUDA.

07.01.2023

Nuž takhle... Hieronymus Bosch namaloval mj. Zahradu pozemských rozkoší, Peter Dempf napsal Tajemství Hieronyma Bosche. Co mají ti dva společného, může se zeptat nejen žena, řešící potenciální zálety svého manžela, ale i čtenář této knihy. Odpověď zní: co asi chtěli svým dílem říci?

U Hieronyma je celkem v pořádku, že si jeho obraz zachovává svou enigmatičnost, nicméně román, který daný obraz adresuje a vysvětluje, by měl mít jasnější tah na branku, což se v tomhle případě neděje. Dvě dějové linky se tu splétají jako nohy předního fanouška výčepního od Pinkasů, přičemž ta současná je ve velice výrazné rozsáhlostní defenzívě, což se jí v cílové rovince vymstí asi jako láska bez gumového prostředníka.
A za vysvětlování významu obrazu pomocí smíchání astrologie, numerologie, bohoslovectví, starořecké mytologie a feminismu by se nestyděl žádný kuchař z babicovské myšlenkové školy. (Jméno a příjmení autora je tvořeno 10 písmeny, jméno a příjmení překladatelky je tvořeno 14. 14+10=24. Roku 1924 chybělo 15 let do zahájení 2. světové války. 15 je nejen věk, od kterého je v ČR povolen legální styk, ale také 3x5. Trojka je mocným číslem, viz např. trojjediný Bůh nebo Tři mušketýři. Mušketýr=11 písmen. Výše zmíněná 2. světová=bombardování civilních budov. Pomocí numerologie jsme právě empiricky dokázali, že útoky z 11. září byly předpovězeny 2. světovou válkou). Vyznění celého románu je taky celkem nekoncepční – hojně srovnávaný Brownův román pracuje s jednou šokující a tedy příběhově nosnou teorií. Dempf se o vyznění rozhodl asi až po vydání svého románu... Občasnou nelogičnost jednání postav rozvíjet moc nebudu...

Kniha má ale i svá pozitiva. Kupříkladu vysokou čtivost (fakt jsem jí slupnul), ale taky tíživou atmosféru doznívajícího středověku, počátku renesance a honu na domnělé čarodějnice. Dalším pozitivem je i fakt, že se člověk blíže seznámí s detaily onoho obrazu, kterých by si třeba nevšiml (ačkoliv autorova práce se samotným dílem je jinak místy tristní – jak do jeho koncepce třeba zapadá drobná skladba, jejíž notový zápis tetuje démon na zadek hříšníka v Pekle??).
Obecně vzato jsem zázrak nečekal, ale byl jsem vcelku příjemně překvapen zmíněnými plusy publikace, za které tedy uděluji 3 tajemné *.

P.S. Jenom pro pořádek – Tajemství Hieronyma Bosche vyšlo zhruba 4 roky PŘED Šifrou.
P.P.S. Výše zmíněnou skladbu si lze pustit na YT, stačí do vyhledávače zadat něco jako „Bosch butt music“