Tajemství sídla lovců přehled

06.04.2024

GENERACE
Tajemství sídla lovců

Tato knížka se určitě zařadila do mých oblíbených.

Vyprávění tohoto děje probíhá z pohledu všech hrdinů. Takže se zde dočteme co se momentálně, které osobě honí hlavou. Jelikož se od prvních Kapitol zde utváří romantická linka, knížka mě velice baví a čte se jedním dechem.

Chvilkami mi to připomínalo sérii filmu labirit a Divergenci. Od každého bylo kousek. Nebyli zde skupiny rozdělení ale něco na podobný smysl se tu najde.

Příběh se krásně četl a nepřišlo mi to nějak těžké čtení. Knihu jsem přečetla za jeden den.

Je neuvěřitelné kolikrát vám může hrozit smrt, za tak krátkou dobu. Ještě že v budoucnosti mají tu medicínu lepší. Jenže na technologie se nedá vždy spolehnout..

Bylo to vážně pěkné čtení, trošku mě mrzí ten konec, ale rozhodně budu pokračovat v této sérii, až budou další díly!!

Myslím že taková odbočka od fantasy knih je super

09.03.2024

Svět se proměnil v jeden kontinent, vypukla válka a chaos. Ti, co přežili, se obávají každé noci, kdy se objevují lovci, co přeživší unášejí. To se jedné noci stane i Jessice a její rodině. V čele lovců stojí Silvestr, který od prvního setkání cítí k Jessice zvláštní pouto. A právě oni dva jsou klíčem k odhalení tajemství, které v sobě skrývá sídlo lovců. Jessicu a Silvestra to spojí nebo naopak rozdělí?

Toto je první recenze na knihu od autorky, kterou osobně znám. Přesto to na mé hodnocení nebude mít vliv. Maruška jistě pochopí, že jsem férová jako jsem bývala při hodnocení písemek z matematiky (které u ní byly mimochodem vždy stoprocentní).

Kniha je psaná v er formě, pohledy postav se střídají v rámci kapitol s přiměřenou délku, ač s malým písmem se mohou zdát delší. S první polovinou knihy jsem upřímně trochu bojovala. Nemohla jsem se začíst, dostat se do toho světa. Až s postavou Erika se ve mně něco přepnulo a běželo to jak po másle. Sem tam jsem narazila na pravopisnou chybku, ale to jsem příliš neřešila. Více mě při čtení rušilo, jak se střídalo oslovení u jednotlivých postav v rámci jednoho odstavce - Jessica/dívka, Silvestr/chlapec/lovec. Než jsem si na to zvykla, měla jsem pocit, že je tam jiná postava.

Jessice jsem zpočátku nemohla přijít na chuť. Přišlo mi, že si na nový život rychle zvykla. Neměla tendenci nějak bojovat (chápu, že třeba věděla, že je to zbytečné), ale představovala bych si aspoň snahu. U Silvestra jsem zase nevěděla, co si myslet, proč měl tendenci Jessicu ochraňovat. Když ale vyšlo najevo to tajemství, vše začalo dávat smysl a upřímně jsem zvědavá, co se tady s tím trojlístkem dál stane. Protože mám pocit, že s Erikem je to jejich propojení větší, než se zdá.

Druhý díl už mám doma a nechám se překvapit, jakým vývojem si postavy prošly. Maruško, jsi skvělá a máš můj obdiv, že si tohle dokázala v tak mladém věku.

3,5*