Tajný pánský knižní klub přehled

12.03.2024

(SPOILER) 'Odpor proti dýňovému latte je dokonalým příkladem toho, jak toxická mužnost prostupuje i těmi nejobyčejnějšími věcmi v životě.'

Pokud bych to brala jako parodii, tak by to chvílemi mělo něco do sebe, ale mám obavu, že je to vše myšleno vážně, včetně prohlášení, že každá (!) ženská miluje regentské romance a pokud jich nemá plnou knihovnu, tak čtečku zcela jistě. Čím to, že tzv. ženské čtivo často nejvíc podporuje genderové stereotypy a to i když jsou, jako zde, zahaleny do woke termínů.

Postavy spolu vůbec neumí komunikovat, což je jejich největší problém (podle chování They a hlavně její příšerné sestry by si člověk myslel, že Gavin udělal bůhvíco, ale jejich rozepře je relativně banální), naštěstí čtení o hraběnce všechno zachrání, i dětská traumata se víceméně zahojí díky jednomu rozhovoru se zhýralým otcem. Mimochodem, každou chvíli je zmiňováno, jak se dvojčata dívají na filmy. Ve třech letech se na filmy ještě nikdo nedívá, snad tak na kratinký animák.

Nalákalo mě, že se kniha odehrává v mém oblíbeném městě Nashville, ale ve specifický genius loci jsem doufala marně. O jedné restauraci s živou hudbou a tanečním parketem se dozvíme, že 'jiná taková v Nashville není'. Co si pamatuji, tak živou hudbu mají v hudebním městě v každém druhém či třetím podniku, i v jednom oblíbeném zapadlém, kde snad neobměnili jídelníček a nezměnili ceny od třicátých let.

Překlad mě neiritoval tolik, jako některé kolegy zde, ale někdy praští do očí přílišná vulgarita - 'Gavin pokynul Thee, aby ho vybrala, protože v těchhle sračkách byla mnohem lepší než on' - 'A byla to ta nejžhavější podělaná věc, jakou kdy v životě viděl' - už originál nebude příliš jazykově vytříbený a doslovné přeložení generických 'fucking' a 'shit' zní česky ještě o dost víc obhrouble. Časy, kdy i žánrová literatura měla povznášet ducha, jsou již pryč. Ach jo.