Tak žil starý Řím přehled
György Ürögdi
Autor zavádí čtenáře do největšího města starověku, do Říma. Ukazuje nejen budovy a ulice města, ale i jeho obyvatele - Římany při práci, při vykonávání úřadů, při odpočinku. Poznáme tak, že přes rozdíly společenského zřízení i způsobu myšlení nám život tehdejšího člověka není cizí. I Říman měl své starosti, radosti a smutky, vášně, slabosti. Autor se nevyhýbá rozboru kulturních jevů, ale okruh pojednávaných témat je zaměřen především na hmotné stránky života. Historicky se soustřeďuje na období přelomu letopočtu, na 1. stol. před a 1. stol. našeho letopočtu. Kniha není určena odborníkovi, ale laikovi, který by chtěl nahlédnout do způsobu života starého Říma.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Tak žil starý Řím. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Tak žil starý Řím v seznamech
v Přečtených | 12x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Knihotéce | 23x |
v Chystám se číst | 2x |
v Chci si koupit | 2x |
Jako malý s enormním zájmem o historii jsem tuhle knihu četl velice rád, protože autor se nezaměřil zdaleka jenom na tzv. velké" dějiny, ale především popsal čtivě jak skutečně Řím vypadal po všech stránkách a to v průběhu oněch staletí. Nechám-li stranou hluboký starověk i Čínu, která je nejdéle fungující kulturou bez přerušení už několik tisíc let, "trval" Řím (zpočátku ani ne jako říše) nepřerušeně skoro tisíc let. Proti tomu mají podobně mocné útvary posledních tří čtyř set let trvání skoro jepičí.
A tak jsem se v téhle knize dozvěděl, co Římané jedli a kde a jak bydleli (myslím, že klasický pavlačový činžák vzal svůj počátek tady), ale i jak vypadala římská vila. Co nosili na sobě, jak to chodilo v římských lázních (při letošní návštěvě Varny jsme návštěvu vykopávek tohoto zařízení nemohli vynechat) a člověk si tedy zopakoval na místě a s pomocí místních tabulí, jak a proč a co fungovalo, včetně onoho až komického hromadného záchodu, kde na dlouhé desce s otvory muži (a nebo na střídačku ženy) seděli vedle sebe a při vykonávání potřeby se bavili a dokonce i jedli. Jen tak mimochodem, ona nemravnost a perverznost Římanů začala podle mě být zdůrazňována až v době, kdy se k moci dostali křesťané. Ve skutečnosti do lázní chodili muži a ženy na střídačku. Takže kniha opravdu skvělá, možná že od té doby, kdy byla vydána historici zase leccos korigovali (ale jenom lehce), ale ta kniha opravdu stojí za to i dnes. I když i tady budou milovníci "emocí" (myslím tím souhrnně bulvárnosti) asi trochu zklamáni a to i v tak "atraktivních" oblastech, jako byly hry v cirku, alias gladiátorské zápasy.