Ten, který loví jeleny - Proroctví amerických Indiánů přehled

28.04.2020

Tato kniha je plná rozporuplností. Na jednu stranu lze ocenit samotný nápad, jak přinést čtenáři poznatky o indiánské problematice - formou rozhovorů dvou fiktivních postav: indiánského stařešiny a mladého "bělošského" studenta se zájmem o jinou a hlubší pravdu o světě, než jaká je mu servírována standardy jeho konvenčního vzdělání a mainstreamem jeho kultury. Je tím nasimulována situace, která zapadá do procesu získávání porozumění u běžného laika naší kultury (snadno se ztotožníme s mladým studentem a napadají nás přesně ty otázky, na které stařešina odpovídá). Celá kniha, její příběh i její vyznění, se přitom nese v určitém spirituálním hávu, který poměrně autenticky odpovídá indiánské duchovnosti, smýšlení a životní filosofii.
Mnoho zde nastíněných témat je velmi zásadních a určitě přínosných pro vlastní zamyšlení nad životem, pro revizi životních hodnot a reflexi našich běžných společenských konformních standardů. Nastavuje se zde vcelku poprávu a nemilosrdně zrcadlo našemu zarytému etnocentrismu a nechvályhodné historii i současnosti chování a smýšlení naší civilizace. To vše je velmi cenné a za to kniha zaslouží chválu.
Pokud však chceme knihu brát jako fundovaný zdroj informací o dějinně-kulturní problematice střetávání nativních národů Nového světa s kulturou bílého muže, indiánské historii i obecně indiánské problematice zasahující až do současnosti (za což se kniha také snaží vydávat), v tom kniha bohužel docela selhává. Zaprvé pro množství faktografických chyb (a také chyb gramatických a chyb pocházejících nejspíš ze špatného překladu), za množství nejasností a zavádějících poznatků a vůbec za podivný způsob nakládání s informacemi, které nutí čtenáře brát celý obsah knihy velmi rezervovaně. Zadruhé svou tendenční jednostranností, která věrně stojí na mýtu o černobílé a dobro-špatné povaze dvou kulturních světů: národ ušlechtilých, moudrých, mírumilovných a duchovních indiánů vs. kultura krutých, zákeřných, hamižných, bezcitných a bezduchých bělochů.
Příklad jedné z podivných chyb za všechny:
"... když Mojžíš vedl Židy pryč z Izraele a 40 let putovali pouští, než se dostali do Země zaslíbené." (str. 28)

04.11.2016

Jedinečný nápad napísať literatúru faktu štýlom rozhovorov dvoch fiktívnych postáv bol na správnom mieste. Študentovi práva rozpráva starý indián, múdrejší ako Google, na všetky možné otázky ohľadne ľudí a ich mieste v Prírode. Najzaujímavejšia je kapitola štvrtá (a nasledujúce dve), v ktorej hovorí o vyvražďovaní amerických indiánov kresťanskými kolonizátormi. Vedeli ste, že od vpádu Kolumba bolo len v Amerikách vyhubených 100 miliónov domorodcov? Príbeh sa prirodzene presunie do kapitoly piatej, ktorá je o súčasnom stave sveta a končí asi takto: "Během necelých 40ti let se populace planety Země zdvojnásobí z pěti na deset miliard duší. Matka Země nebude schopna tolik lidí uživit. A proto se zřejmě objeví epidemie, aby se naše planeta vrátila do vyváženého stavu. Abychom se vyhnuli této tragedii a bolesti srdce, je třeba zastavit kácení deštných pralesů a výrazně omezit vzrůst populace."

Kapitola šiesta je duchovná časť knihy, ktorá zaváňa new age Posolstvom protinožcov a je to v podstate propagácia tzv. kultúrneho kreativizmu. Verme láske, ktorá vraj vylieči čierne diery v našich hlavách, a snom, cez ktoré ukazuje cestu. Keď ma najbližšie bude v sne volať srnka, aby som sa išiel pozrieť na stráň na jej srnčiatko, nebudem už váhať, škoda len, že mňa v snoch namiesto srnky volajú čudné šepoty a ťahajú stovky neviditeľných rúk do spustnutých tmavých miestností budov opustených miest. Rád by som vedel, čo by na to povedal starý indián.