Tenkrát v Lošonci přehled
Peter Balko
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/394583/bmid_tenkrat-v-losonci-yTw-394583.jpg
4
42
42
Směsice surovosti a něhy, fantazie a kruté skutečnosti, historických i rodinných událostí, které spojuje magické jméno města Lučenec – Lošonc, v němž se prolínají národy, kultury, osudy, vztahy: minulost a přítomnost. První próza talentovaného „zapisovače“ do sešitků je zkrátka skvělá. Celá je napsaná kouzelným rukopisem jakoby ještě chlapeckým, ale reflexe a vnímání je už dospělé, mužské. Tato ostrá dvojpólovost vytváří napětí, které nedovolí odložit knihu, dokud ji nedočtete. Všechno je to přesné, zářivé, a přece tajemné. Jako sám život. (Mila Haugová) Autor získal Cenu čtenárů Anasoft litera, Cenu Jána Johanidese, Cenu Nadace Tatra Banky, připravuje se překlad do němčiny v nakladatelství Zsolnay Verlag.... celý text
Romány Literatura slovenská
Vydáno: 2018 , Větrné mlýnyOriginální název:
Vtedy v Lošonci, 2015
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Tenkrát v Lošonci. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (11)
Je to divné. Fakt divné. Ale dobře divné.
Nejdřív mi dělalo problém zjistit, co je tohle za styl. A chvíli trvalo, než jsem si uvědomila, že tohle je vlastně svět viděný očima kluka na prahu dospívání, kdy jsme schopní vnímat neskutečno. Pokud jste ochotní nebrat věci doslova a nechat se unést fantasií (občas docela divokou, ale takové měl asi v tom věku každý), je to parádní jízda!
směsice něhy a hnusu, dětského snění a krutosti...
Dostala se mi pod ruku v korona-rozvolnění v naší knihovně. samozřejmě mě mrzelo, že je v češtině, pádž slovenské autory raději jakožto slovenka čtu v originálu. A jak tak koukám na další komenty- v originálu se autorův kumpán jmenoval Kápia - v českém pak Paprika - což se mi líbilo možná ještě víc ;)) takže kdoví, co mi pak ještě uteklo v překladu ??
Ale oprostíc se od úvodních stesků, v této knížce mi nakonec ten český překlad vůbec nevadil...Ladil i s maďarskými vsuvkami a vysvětlivkami mezi slovy..a čeština se mi i víc hodí k popsání mých dojmů.....
Takže - po hlavě jsem se hned vrhla naplno do podivného světa Leviathana a Papriky..
Netrpělivě jsem hltala jejich dobrodružství a čekala na rozluštění tajemství jejich rozloučení... motala jsem se ve směsici snů, reality, legend živoucích i mrtvých... šáhnouc si do svědomí, každý v dětsví škobrtnul o nějaký ten horor a sám si i nějaký prožil. Každý někoho miloval, snil, ale naprostá většina se účastnila i bitek, horších lumpáren, ba i vraždila...minimálně bezobratlé..Směsice fikce a reality, zaobalená do prachu, dunění hromu, lenivého léta, rybničního bahna, šumění stromů. Historie pradědů a prabab, historie rodičů. Fotbal, chlast, tikot hodinek...magický realizmus ? pestrý, dobře ochucený guláš...nutící číst dál a dál..ostrý jako ostří levandulového nože.
"Když někdo blízký odejde na onen svět bez toho, aby odlehčil duši od tajemství a nevyřčených vět, zůstane po něm otisk, skvrna. Většinou v místnosti, kde prožil svoje poslední dny. Na podlaze, na stěně nebo na stropě. Mezi lidmi se říká, že viděli skvrny po mrtvých i na stromech, knihách nebo jiných předmětech, třeba na placce rumu. Ale vidí ji jenom ti, kterým je tajemství určeno. Nikdo jiný. Kdoví, možná že jednou ty najdeš skvrnu po někom, komu na tobě záleželo, povídá mi babička." A vy jste našel takovou skvrnu ?" zeptala se Liana starého pana Radingera. "Já sám jsem skvrna," pošeptal jí hodinář s vpadlou tváří, pohladil Lianu po vlasech a zmizel ve své ložnici. To bylo naposled, co se strýček Židovská kráva usmál, dodala babička a odešla z pokoje. Když se vrátila, držela v rukou ledový zábal, přiložila mi ho na prsa, zabalila mě do deky a zaháněla mi husí kůži. V očích měla zvláštní ticho krásných věcí, které se na okamžik odmlčely. Ten okamžik trval několk dlouhých let."
zvláštní knížka...směsice něhy a hnusu, dětského snění a krutosti... doporučuji k přečtení..a názor si pak udělejte sami ;)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Tenkrát v Lošonci v seznamech
| v Přečtených | 49x |
| ve Čtenářské výzvě | 3x |
| v Doporučených | 7x |
| v Knihotéce | 23x |
| v Chystám se číst | 14x |
| v Chci si koupit | 1x |
| v dalších seznamech | 1x |
Tenkrát v Lošonci
Magický realizmus nie je môj úplný favorit (Marquéza som nejako dala aspoň jednu knihu, Allendin Dom duchov sa mi naopak páčil, ale pre istotu si vždy dvakrát premyslím, či sa do podobného žánru pustím). Ak by som knihu mala k niečomu súčasnému prirovnať, tak možno ku Kodaňskej písni od Bjergfedltovej. (ale Lučenec sa mi páčil teda viac) Na Balka som bola zvedavá, pretože slovenský autor, Lučenec a vraj zaujímavá hra s jazykom. Tak poďme na to! Na začiatku som sa na jeho štýl ladila, prirovnaní tam bolo na môj vkus až príliš veľa (a občas až prekombinovaných, ja som zástancom, že menej je niekedy viac, ale budiš). Okolo 50.strany som sa na knihu naladila a potom to už sypalo a zostal vo mne pocit, že Balko vo svojej prvotine zaujal a niekedy by som si od neho ešte nejaké dielo dala (nepredáva niekto jeho Ostrov?)
V skratke príbeh o 2 chalanoch, ktorí vyrastajú v drsnom a divokom Lučenci. Jazyk je svojský, premenlivý , vnútorný svet chalanov občas poukazuje na detskú naivitu, ale občas tam máte myšlienku, za ktorú by sa nemusel hanbiť ani nadržaný pubertiak. Postavy z Lučenca sú popísané s nadsázkou a celkovo som z knihy mala pocit, že síce sa autor tvári haha, ale toto mesto ho v srdci poznačilo navždy...