Tenkrát v Texasu přehled

27.11.2024

Texas, Ford Worth, 16.červenec 1956.
V kanceláři texaských rangerů zazvoní telefon. "Bože, prosím, pomozte mi!", rozezní se celou služebnou hystericky ječící ženský hlas. Z telefonátu muži zjistí akorát to, že žena volala z telefonní budky poblíž malé zapadlé vesničky s názvem Dead Cow City. Když se konečně k místu dostanou, naskytne se jim příšerná podívaná. Všude je krev a tělo ženy je ve strašlivém stavu. To samé platí i o druhé mrtvole, kterou rangeři naleznou ve staré stodole. Vypadá to, že v Texasu řádí opravdový psychopat. Vypátrají Texas Rangers, včele se svým šéfem Travisem, vraha? Travis bohužel svádí boj nejen s vrahem, ale i se svými vnitřními démony.

Jedná se o první knihu, kterou jsem od autora četla. Velmi jsem se tedy těšila na to, co mne čeká. A už po první kapitole jsem věděla, že tohle bude skvělá jízda. Brutální vražda, hon na pachatele, to znělo vážně úžasně. Jenže po první části se autor začal věnovat více Travisovi a jeho démonům, než samotné vraždě. A my tak začali číst úplně jiný příběh.

Neříkám že se mi kniha nelíbila, i přestože jsem čekala, že se děj bude ubírat jiným směrem. Děj byl svižný, četl se sám a stránky ubíhaly pod rukama jako nic.

Miluji autorův styl psaní. Moc se mi líbilo, jak střídal květnatou spisovnou mluvu s vulgarismy a drsnějším stylem. Ten mi hodně sedl k Texasu, Rangers a Divokému západu.

Upozornění, že kniha je vhodná od 18 let je zcela na místě. Násilné scény totiž autor mnohdy popisuje až do nejmenšího detailu.

Když jsem knihu dočetla byla jsem vážně hodně naštvaná. Travis je postava, která rozhodně umí vyvolat emoce. U mne byly vesměs negativní a dlouho na tuto postavu nezapomenu. Ďábel s odznakem a coltem u pasu.

Konec příběhu byl hodně nepředvídatelný, musím ale říct, že by se mi víc líbil předvídatelný konec. Dále mně mrzí, že vraždě, které byla na začátku, a kterou příběh začal, se nakonec autor příliš nevěnoval. Travis zkrátka všechno přebil.

SPOILER: Čekala jsem, že za jeho činy přijde adekvátní trest. Ten ale v této knize nenajdete. Spravedlnost si tu zrovna vzala dovolenou.

Hodnotím 3,5/5

30.09.2024

Tenkrát v Texasu je přesně ten druh knížky, u které je dobré přečíst si úvod i závěr. Autor v něm navádí čtenáře k tomu, jak příběh zamýšlel, co od něj očekávat. To je poměrně důležitý moment, protože pokud někdo podle názvu usoudí, že jde o western, tak se ho nedočká.
Pro mě příběh Travise Candlese představuje revoltu proti upadající jazykové kultuře. Jan Hlubek se stylisticky i lexikálně pohybuje v období zhruba posledních sta let, což působí zvláště, dokud nezjistíte, že autor takhle mluví i v civilu. Nejde tedy o žádný konstrukt, ale přirozený projev, bohatý na dnes již málo užívaná slova jako například zřít, dlít, pravit.

Samotný příběh nás přivede do poklidného texaského městečka, kde strážci zákona, kteří jako by do té doby maximálně chytali výtržníky a sundávali kočky ze stromů, mají první velký případ. Počínají si jako banda balíků. Ale ta touha po spravedlnosti… padni, komu padni… Ne, rozhodně se nejedná o obraz toho, jak by spravedlnost měla fungovat, ale spíš jak funguje, navíc když je vykonavatelem oné spravedlnosti psychopat. Závěr není předvídatelný.

Je to svižné čtení, nechci říct vyloženě zábavné, protože na utrpení zábavného nic není. Má myšlenku a skrytou hloubku, napětí, bolest, touhu, kdo to vidět chce, tak uzří ;-), a kdo ne… tak má smůlu.