Teorie vraždy přehled

25.07.2024

K Theovi jsem se vrátila po delší době, mezitím jsem se zakousla do dalších dvou autorových sérií. Návrat mne zprvu trochu zklamal, první čtvrtina byla podivná, ale pak se to rozjelo. Spousta zajímavých vědeckých postřehů a informací, nejen o virech (vydáno 2019, ještě brzy na plnohodnotný covidový thriller, naštěstí), ale o technologiích a psychologii, samozřejmě rovněž kriminalistice. I když na konci mi dost zatrnulo, co to Theo provádí, a nesmířila jsem se s tím, napětí vydrželo do konce. 85% Autor píše čtivě, zajímavě, poučně, napínavě a hlavně přiměřeně krátce.

"Jistý děsivý výzkum ukazuje, že některé případy obezity nejsou způsobeny chybou ve vašich genech, nýbrž tím, že se vaše střevní mikroby hlasitě dožadují právě té potravy, kterou byste neměli jíst.
Mám se na pozoru před příliš pohodlnými výklady nebo strašáky, které omlouvají naši lenost a špatná rozhodnutí, ale nedokážu popřít, že se objevuje stále více důkazů, že řada projevů a chorob nemusí být způsobena defektem v našich genech, nýbrž mechanizmy přežití, které si vytvářejí biomy v nás.
Fakt, že lidské tělo, stejně jako každý jiný živočišný systém, sestává z milionu menších systémů, z nichž některé s námi geneticky vůbec nesouvisejí, by neměl znamenat žádní převratné zjištění. ... Evoluci nezajímá, kde se nějaký dobrý nápad vzal, pokud vylepší šance druhu na přežití."

"Kdysi jsem slyšel argument, že kdyby se prostě zdvojnásobil rozpočet Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv, zachránily by se stovky tisíc životů, neboť by se urychlil schvalovací proces. Námitka proti tomu zní, že na základě historické zkušenosti zvýšení počtu zaměstnanců povede pouze k dalšímu zdržování a většímu zneužívání zásady předběžné opatrnosti, což povede k úmrtím více lidí."

07.07.2024

Jakmile nastane období, kdy jsem zahlcená prací tak, že se nezvládám od myšlenkových pochodů spojených s ní odpojit takřka nikdy, jedinou čtecí jistotou jsou pro mě (nenáročné) thrillery, které svým tempem kopírují mé tempo pracovní.
A byť patří ty od Andrew Mayna dle mého soudu k těm slabším,
tak když už jsem si jednou celou sérii s bioinformatikem Theo Crayem pořídila, hodlám ji taky přečíst.
Já to jinak ani neumím.

Doktor Theo se tentokrát vrhá po stopě šíleného virologa, který se prostřednictvím patogenu podněcujícího u nakažených osob násilné chování, rozhodl stát největším sériovým zabijákem v historii.
Osa příběhu zůstala v porovnání s předchozími dvěma díly v podstatě nezměněna. Doktorovi jde po krku opět FBI, nerozumí totiž jeho vyšetřovacím metodám, i tentokrát se ale najde jeden prozřetelný detektiv, jehož důvěru si získá, a také se objeví pár obskurních postav, které mu na cestě k dopadení psychopata nadšeně pomůžou.
Ani přes přísun chemicko-biologických pouček knížka nikomu mozek nezavaří,
místy je to tak pitomé a přitažené za vlasy, že by se jeden dorval, a pro mě to bylo v tuhle chvíli přesně to, co jsem potřebovala.
Kdo nemá nějakou svou čtecí guilty pleasure, ať hodí kamenem.