Tiché jaro přehled

21.03.2024

V originále vyšla již před šedesáti lety, v době, kdy se ve velkém používaly chemikálie jako třeba DDT. Nikdo nechtěl vidět důsledky, které byly již v té době hmatatelné. Začalo to velmi nenápadně, jarním tichem místo švitoření ptáků. Jedná se o jednu z nejvlivnějších knih, která odstartovala environmentální hnutí. Velmi aktuální čtení i v dnešní době.

Kniha Tiché jaro byla ve své době knihou, která patřila k těm, které odstartovaly environmentální hnutí
a snahy o to, neničit planetu nejen pro sebe, ale i pro budoucí generace. Právě v tomto poselství je kniha stejně aktuální i dnes, i když DDT a jemu podobné látky jsou již zakázané. Kniha je pásna současnou češtinou, místy je tedy docela obtížné „zůstat v šedesátých letech“, i když to čtenáři občas připomenou názvy jako Československo nebo Jugoslávie.

Její aktuálnost tkví v tom, že i dnes tu máme látky (i když jiné) a další problémy, které ničí naše životní prostředí a jsou nebezpečné nejen pro člověka. Stále tu máme průmysl lobbující za zmírnění připravovaných změn, které mají pomoci udržet naši planetu obyvatelnou pro příští generace. Stále tu máme společnost žijící až příliš konzumním životem.

Kdo by si měl tuhle knihu přečíst?
Všichni, kdo touží po dalším pohledu na téma klima a životní prostředí. Jako povinnou četbu bych ji dala všem, co dosud nepochopili důležitost biodiverzity pro jejich vyšší a kvalitnější úrodu. Těm, kdo nepochopili, že právě na těch remízcích a úhorech budou žít dravci, kteří vyloví z pole hlodavce, nebo dravý hmyz a ptáci udržující pod kontrolou populaci škůdců. Přečíst by si ji měli i majitelé půdy, kteří svoji půdu pronajímají zemědělcům aniž by tušili co se na ní děje.

víc v recenzích

23.12.2022

Pořád nevím, jestli tato knížka patří do edice Klimax. A je to právě její neaktuálností. Problematika DDT a celkově chemizace přírody je již dostatečně známá a utvořil se nový konsenzus na tom, co je ještě přijatelné.

Čím je i dnes knížka zajímavá? V první řadě je dobře napsaná, co nebývá zvykem. Dále pak připomíná Carsonovou jako průkopnici v environmentálním aktivismu, co si myslím, že pro čtenáře dychtící po širokém záběru problematiky našeho prostředí, je také super. Také plasticky modeluje naši minulost a to, jak nezodpovědní naši předkové byli – i když v té době hodně věcem jednoduše nerozuměli a zároveň to dokresluje genezi organizací a zákonů, které máme dnes.

Ale jo. Rachel, nebo Rejčl, chcete-li, to napsala hezky a je dobře, že se její knížka připomíná. Čtenáři budou moci dělat moudré. :D