Tisíc bělošek přehled
Jim Fergus
Píše se rok 1875. Americká vláda a kmen čejenských indiánů vytvořily plán na výměnu tisíce bělošských žen za tisíc koní. Děti vzniklé z těchto svazků měly být prvním krokem v budoucí integraci indiánů do americké bílé společnosti. Protože nebylo možné do programu zapojit počestné Američanky, vláda se zaměřila na „ztracené“ ženy – chovanky ústavů pro choromyslné, kriminálnice, prostitutky a další, jejichž vyslání k divochům se jí zdálo přijatelné. Do rukou se nám dostává deník Mary Doddové, která v něm s ironií a humorem popisuje své zážitky spojené s pestrou skupinou žen zapojených do programu a jejich osudy poté, co jsou provdány za indiány. Jim Fergus zde vytváří fascinující obraz „co by se stalo, kdyby“ – návrh na výměnu žen za koně skutečně existoval, ale nikdy se neuskutečnil.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2017 , GaramondOriginální název:
One Thousand White Women, 1998
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Tisíc bělošek. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (15)
Příběh z dob osídlování Ameriky. Indiáni požadovali 1000 žen výměnou za 1000 koní. Na výzvu vlády se dobrovolně přihlásily ženy z různých sociálních vrstev. Román je psán formou deníku jedné účastnice. Popisuje cestu vlakem a následně život mezi indiány. Končí tragicky. Kdo má rád indiánské příběhy, tak si příjde na své. Moc hezky se četlo.
Po pravdě, už dlouho jsem se u knihy tak nenudila a ne nutila do čtení, jako tady.
Námět byl zajímavý a docela i uvěřitelný, ale tím to hasne. Příběh se vlekl, nedokázal upoutat a byla jsem nadšená až ve chvíli, když jsem ji dočetla. Za mě - ztráta času.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Tisíc bělošek v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 38x |
ve Čtenářské výzvě | 6x |
v Doporučených | 4x |
v Knihotéce | 35x |
v Chystám se číst | 33x |
v Chci si koupit | 6x |
(SPOILER) Tragi-komický pohled na soužití bělošek a indiánů v době, kdy se osud indiánů z plání chýlil ke konci.
May je kapku jiná. Vůbec není šílená. Její problémek, díky němuž ji rodina umístí jako duševně chorou do ústavu, spočívá ve dvojici rozkošných nemanželských dětí, od nichž je odloučena. V její době se jedná o prohřešek nanejvýš skandální a rodiny se za takové své nemravné členky pochopitelně stydí.
Jediné, čeho se jí po roce v ústavu nedostává, je tělesné naplnění, jaksi. Tedy když nepočítá "svého" trýznitele v ústavu, který za ní občas zajde.
No a pak je tu dobře stavěný, sympatický kapitán, který jí ledacos objasní, ajaj.
Nakonec ale odjede s indiány, jednoho z nich si vezme a žije s nimi... po jejich.
Komický styl vyprávění je trochu zastíněn tragédií, která musí nevyhnutelně nastat. Ale jednotlivé charaktery žen i indiánů vás na chvíli donutí na možné hořké konce nemyslet.
A co vy, dámy, nechaly byste se vyměnit za koně?
Já ne. Museli by přihodit i kravku, ovečku a alespoň dvě kočky.