Tmavé stěny Willardu přehled
Ellen Marie Wiseman
Izzy je sedmnáct a je poloviční sirotek. Žije u pěstounů a okolnosti smrti jejího otce jsou víc než tragické. Nešťastná dívka najde vítané vytržení, když v místním zrušeném psychiatrickém sanatoriu najde starý deník. Objeví v něm okno do své vlastní minulosti. – Claře Cartwrightové bylo v roce 1929 právě osmnáct let. Zmítá se mezi autoritativními rodiči a láskou k italskému přistěhovalci. Když odmítne vnuceného ženicha, nechá ji otec zavřít do soukromého útulku pro duševně choré… I když se Izzy musí porvat s potížemi spjatými s novým životním začátkem, Clařin příběh ji stále poutá k dávné minulosti. Pokud Clara opravdu nebyla duševně nemocná, může to nějak objasnit i Izzyino trauma? Pátrání po Clařině osudu přiměje Izzy přehodnotit vlastní životní rozhodnutí – s šokujícími důsledky.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2022 , Ikar (ČR)Originální název:
What She Left Behind, 2013
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Tmavé stěny Willardu. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (347)
Co jsme schopni udělat pro ty, které milujeme? Nebo z nás ti nejbližší udělají blázny?
Mé druhé setkání s autorkou tento rok a opět lazeno v podobném duchu, jako Ztracené dívky z Willowbrooku. V tomto případě mi čtení ani zdaleko nešlo tak rychle jako u předchozího románu, ale není to ani v nejmenším chyba knihy.
Autorka nás provází dvěma příběhy - v současnosti se setkáváme s Izzy, sedmnáctiletou dívkou žijící u již několikátých pěstounů po tom, co její matka zabila jejího otce a sama si teď odpykává trest ve vězení. Izzy s ní přetrhala kontakt a snaží se ve svém náročném životě najít rovnováhu. Dívčina pěstounka provozuje muzeum věnující se nefunkčnímu zařízení pro chorobomyslné, Willard. Jednoho dne objevují kufry a osobní věci nespočtu pacientů, ale jeden z nich Izzy upoutá úplně nejvíc.
Píše se rok 1929 a osmnáctiletá Clara se zamilovala do italského přistěhovalce. Když se odmítne provdat za muže, kterého jí zvolili sami rodiče, je odvezena do Willardu a své pocity svěřuje deníku.
Co všechno se může stát, když se deník dostane do rukou Izzy a ona se rozhodne o Claře zjistit víc?
Jak jsem psala výše, čtení mi tentokrát nešlo tak rychle a dobře jako minule, ale kdykoliv jsem knihu vzala do ruky, nedokázala jsem ji odložit. Nedokážu se rozhodnout, která dějová linka mě bavila víc, protože obě byly plné napětí a emocí, které umí Ellen skvěle popsat.
Tento příběh pro mě nebyl tak předvídatelný jako u Willowbrooku, možná proto mě to stále nutilo číst dál. Moc se těším, až si přečtu autorčina další díla a tento příběh rozhodně doporučuju.
Také nesdílím až tak velké nadšení z této knihy, nicméně uznávám, že mě chytla a chtěla jsem číst dál, protože jsem byla zvědavá, jak oba příběhy dopadnou. Historická část o Claře zavřené v ústavu pro choromyslné byla napínavá, hodně jsem si přála, aby z toho vyvázla a nedokážu pochopit, jak se takto k lidem mohli chovat. Opravdu hodně smutné a frustrující. Současná část o sedmnáctileté Izzie, která spolu s pěstouny pátrá po osudech pacientů z tohoto ústavu už mi nepřipadala tak kvalitně napsaná, celé mi to připadalo poměrně dost přitažené za vlasy, jen samá negativa, až příliš neuvěřitelné náhody, spousta postav traumatizující minulost... No, vcelku to nebyla špatná kniha, ale na stejné téma mi připadala o něco lépe napsaná kniha od Kathryn Hughes - Klíč...
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Tmavé stěny Willardu v seznamech
v Právě čtených | 15x |
v Přečtených | 1 384x |
ve Čtenářské výzvě | 187x |
v Doporučených | 147x |
v Mé knihovně | 465x |
v Chystám se číst | 721x |
v Chci si koupit | 135x |
v dalších seznamech | 6x |
Štítky knihy
psychiatrické léčebny tajemství romantika duševní zdraví prolínání minulosti a současnostiAutorovy další knížky
2016 | Tmavé stěny Willardu |
2018 | Pro tvoje dobro |
2021 | Sběratelka sirotků |
2023 | Ztracené dívky z Willowbrooku |
2025 | Návrat do Coal River |
(SPOILER) V knize se prolínají dva příběhy - jeden ze současnosti, jeden z minulosti. Musím říct, že to nebylo zrovna veselé čtení, oba dva příběhy byly těžké a osudy nelehké. Zvlášť popis podmínek v psychiatrické léčebně. Nejednou jsem si vzpomněla na Jacka Nicholsona a Přelet nad kukaččím hnízdem, i když tady to bylo ještě v horším měřítku.. Nicméně oba příběhy měly v sobě spád a napětí a líbilo se mi, jak se v závěru propojily.