Toulky Šumavou přehled
Otto Kaskoun
Co přivedlo mladého lékaře, rodilého Pražana, na Šumavu? To vám vysvětlí autor knihy hned na samém začátku: „První své vojenské cvičení, krátce po skončení druhé světové války, jsem trávil na malém vojenském letišti Chaloupky nedaleko Klatov. Sympatičtí piloti RAF mi krátili čas lety v bojových letounech. Když viděli mou radost z letů podél česko-bavorské hranice, často mne brávali s sebou. Tehdy jsem poprvé poznal lesnatou krajinu Šumavy, její planiny s horskými usedlostmi, hladinami jezer a klikatícími se potoky s listnatými břehovými porosty. Po jedné takové dopolední „rundě“ mne čekal na letišti vousatý starosta s mladším radním (sedlák, řezník a hostinský v jedné osobě) a nabídl mi Strážov za působiště s ujištěním, že u nich budu brzy jako doma a já jsem nikdy svého rozhodnutí nelitoval.“ Zde, na Čachrově našel pan doktor svůj nový domov, kterému zůstal věrný. Třebaže lékařským obvodem mu byl přidělen Strážov spolu s Čachrovem a Javornou, nevynechal jedinou volnou... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Toulky Šumavou. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Krátký, ale pěkný místopis Šumavy. Je zde i několik pěkných kreseb. K mnoha místům nedává autor jen pouhý popis, ale přidává i něco z historie.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Toulky Šumavou v seznamech
v Přečtených | 9x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 3x |
v Chystám se číst | 5x |
Knihu bych doporučila zejména znalcům a milovníkům Šumavy. Já se do těch končin bohužel dostanu jen zřídka, za znalkyni se rozhodně považovat nemůžu, a tak pro mě bylo čtení trochu náročné, protože mnoho míst v knize popisovaných jsem prostě znát nemohla. To by mi ale tolik nevadilo. Trochu zavádějící je název - asi největší prostor je věnován dávnější a hlavně nedávné historii a jejím památkám, zejména drobným sakrálním stavbám. Naopak příhod o pacientech a přátelích se mnoho nedozvíte.
Autor se netají svojí křesťanskou vírou a kritizuje, jak minulý režim nechal zchátrat, anebo přímo zničil kapličky, kostelíky, křížové cesty i celé obce. To je jistě něco, co nemůže nikdo schvalovat, ale vzhledem k tomu, že kniha vznikala až po roce 2000, mě zaráží určitá naivita pana doktora, podle něhož se vše v dobré obrátilo. Přehlíží, že nyní se sice některým památkám věnuje větší péče, ale na druhé straně byly jiné zničeny, že pokračuje devastace krajiny, že některé části Šumavy, ale i jiných pohraničních oblastí, doslova úpí pod náporem turistů...
Přiznávám, možná jsem od knížky čekala příliš mnoho – je to především osobní vyznání autora, a k jako takové je k ní nutno přistupovat. Přestože text mě až tolik nenadchnul a zvažovala jsem, že knížku pošlu dál, nádherné fotografie zadumané Šumavy mě přesvědčily, abych si ji ponechala :-).