Naposled přehled

10.09.2024

„Nenávist.
Kulky.
Bomby.
Krev.
Špióni.“

„Leze vám to kurva do těch vašich makovic, lidi?“

Ve Městě je vydáno Stanné právo. Policie brutálně napadá obyvatele. Spider Jeruzalem stále více propadá demenci své nemoci. Ale z posledních chvil se snaží stále publikovat a komentovat dění v ulicích. První tři díly „Po hlavě“ jsou hodně krvavé a smutné. Dokonce i kočka Kočka má svůj splín. S tím nic nenadělá ani smajlík se třema očima a úsměvem. V dalším příběhu jdeme „Rovnou do Pekla“. V ulicích Města se lidé bouří. Svoboda slova je potlačována, ale ne na dlouho. Opět pěkný krvavý masakr – válka v ulicích. Každé hnutí, každé noviny jdou do boje. Drsné napětí.

Citát: Všechny nás znásilní a zastřelí a zase znásilní.

Šílený „Dlouhý den končí“, nás zavede zpět k Jeruzalemovi. Ten v tomto příběhu vyráží se svýma dvěma ohavnýma asistentkama do ulic. Má rande s Fešákem. Preziden Callahan rozhodně nebude nadšený. Vedou s Jeruzalemem dlouhý rozhovor. Někdy až nudný, protože se zde dost věcí opakuje. Ale jinak cajk. V příběhu „Naposled“ se Spider Jeruzalem odebral na místo posledního odpočinku. Ano, to je sídlo v horách, kde to všechno začalo. A asi to zde i všechno skončí. Ovšem, končí to docela šíleně!

Citát: Když to udělá president, není to zločin.

Další příběh „Nenávidím to tu“ je už z jiného soudku. Nebudu se k tomu tady vyjadřovat. Místo toho jsem příběh vložil do sekce „Části díla“ a napsal k němu svůj komentář. Ovšem přeci jenom bych jedenu kapitolu v knize zde vyzdvihl. Jedná se kapitolu z názvem „Žijeme v monokultuře.“ To je fakt síla. Myslím, že to trochu škádlí rasistický postoj, ale co je mi kurva po tom, když s tím souhlasím?Všude se futrujou cizí kultury a my si je musíme nechávat projít žaludkem. I tady v Praze. Kdy jste naposled měli například poctivou svíčkovou se šesti místo durum nebo burgru? Ano, o tom Spider Jeruzalem také píše. A dost se monokulturou trápí. Zbytek najdete v jeho knize na konci tohoto komiksu.

Citát: Nenávidím, jak mě to miluje, a nenávidím, jaký z toho mám pocit. Nenávidím to tu . . . ale chraň pánbů, nedovedu si představit, že bych žil někde jinde. (Nenávidím to tu)

10.07.2024

Qi: "Budu muset použít část tvýho mozku jako vyrovnávací paměť. Jenom malou." Spider: "Jak malou? Možná sis všimla, že můj mozek už novotou zrovna nevoní." Qi: "Jako by někdy voněl. Tohle sežere asi tolik místa jako vzpomínka na tvý poslední vysrání." Spider: "Mý poslední vysrání bylo epochální."

Byla to neuvěřitelná jízda a přestože byla tak... jiná... a šokující... a vtipná... a černohumorně perverzní, tak myslím, že už stačilo. Už jí bylo tak akorát.

Spider: "Ať už chces cokoliv, tak už to vybal, ať si můžu jít lehnout. Cejtim se, jako by si mym mozkem vytřel prdel bůh."

To, na co jsme tak trpělivě čekali do posledního dílu, se konečně stalo skutečností... i když je škoda, že to neskončilo víc krvavě. Ale to by právě každý čekal a Transmetropolitan je tak originální, že vás neočekávaně překvapí v jakémkoliv okamžiku.

"Jedno procento. HAHAHAHAHAHA!" Ten Spider je prostě klikař.

-----

A pak tu máme speciály "Nenávidím to tu" a "Města hnus" aneb Spiderovy sloupky s ilustracemi hostujících autorů. Samotné sloupky někdy dobré a vtipné, někdy dost mimo, ale čiší z nich krásná nenávist a negativní emoce, které se z Jerusalema derou ven každým jeho pórem. Co se týká kreseb, tak některé jsou boží, některé moc karikaturní nebo v porovnání s tím, na co jsem u Transmetropolitanu zvyklý, příliš jednoduché nebo takové nijaké, ...a některé se mi nelíbí. Přesto smekám před všemi, kteří ovládají umění takhle tvořit.

Musím z každého speciálu vypíchnout aspoň jeden citát...

"Už tři roky jsem nesouložil. Až někoho konečně mučením, zmedikováním nebo zhypnotizováním přiměji k tomu, aby manipuloval s mými orgány, najde policie naše ostatky rozmetané po stěnách balistickým semenem."

"V těchto dnech přibude ve Městě každých třicet pět minut jedno nové náboženství. A přesto, což je zvláštní, jsou plamenomety stále ilegální. Na tomhle místě není žádná rovnováha."

A jako bonus jedna cedulka v restauraci: "Po umytí si zaměstnanci musí nachcat na ruce."

Chchch.