Petrovy mozaiky přehled
Karel Cvrček
Třetí kaple série
< 2. díl >
Román s tajemstvím. Příběh o zrodu milostného vztahu a zároveň napínavé, téměř detektivní pátrání po stopách vášně a smrti. Konec dvacátého století. Žena a muž. Oba přesáhli třicítku, mají své rodiny, odlišné životy a seznámí je náhoda. S objevem těla mrtvé stařeny narazí na záhadnou historii...... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Petrovy mozaiky. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (6)
Co? Opravdu konec? Proc? Proc ma kniha, ktera skoncila s mnoha a mnoha otazniky pouze 161 stran? Mohla bych cist porad a porad...tajemny, zamotany pribeh a tak skvely!!
Nerozumim tomu, proc ma kniha tak nizke hodnoceni. Urcite stoji za precteni.
Nezaujalo. Na to, jak je to krátké, je to neuvěřitelně nezáživné, ne a ne se dostat k jádru věci a někam se vyvinout.
V první půli se vlastně neděje nic, i ty mozaiky a krypta se jen mihnou v hovoru bez nějakého významu. Zato spousta podivného balastu z maloměstského života. V polovině nastává podivný střih do minulosti a Neapole, kde se představuje na obrázku - záhadně záhadný - satanův tabernákul. A druhá půle nás zase vrací do Městečka, .... a protože se pořád nic nedělo, neměla jsem důvod dočíst.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Petrovy mozaiky v seznamech
v Přečtených | 14x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 1x |
v Mé knihovně | 20x |
v Chystám se číst | 4x |
v Chci si koupit | 1x |
Román činí mimořádným myšlenky, které umí protknout text natolik, že se stane pro čtenáře neměnnou autoritou.
Takový chce napsat každý spisovatel. Některý dokonce na základě vlastních prožitků. I když si nejsem zcela jistý, zda skutečně pan Cvrček použil vlastní životní příběh. Nebo alespoň část z něho. Postava architekta je této domněnce blízko.
Přesto, a možná právě proto, je román nevyrovnaný a nemá dobrou konstrukci. Vyprávění je poměrně příjemné, ale ve výsledku směřuje pouze k závěrečnému dialogu, z něhož pramení velký potenciál, ovšem již nenaplněný a jen popisující tajemství.
Přičemž u mě v textu vítězila spíše láska, kterou pan spisovatel Cvrček vcelku mistrně rozvíjel. Ale neshledal v ní potřebnou sílu.
Nerad bývám příkrý v hodnocení, ale dobrou literaturu dělá především odvaha a "živočišnost" v příběhu. Zde se chodilo po špičkách, ale nedošlapovalo ve správných momentech a třináctá komnata zůstala pootevřenou, resp. přivřenou.