Třicátá Marinina láska přehled
Vladimir Georgijevič Sorokin
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/43592/bmid_tricata-marinina-laska-mdS-43592.jpg
4
75
75
Třicátá Marinina láska, již jedna z recenzí nazvala „politicko-pornografickým románem“, patří již třetí desetiletí po celém světě k nejvydávanějším Sorokinovým knihám. Je to text plný míst pro měšťácké prostředí zcela nepřijatelných, jehož každá druhá stránka je vlastně jakýmsi ‚políčkem veřejnému mínění‘. Šokovala a dráždila nejen sovětské aparátčiky, ale později i ruské nacionalisty. Příběh je výčtem devětadvaceti nejrůznějších milostných avantýr učitelky hudby Mariny Alexejevové, jejích lesbických lásek i občasných sexuálních hrátek s muži, které se při zpětném líčení jeví jako ubíjející a trýznivé tápání. Od každého milostného příběhu hrdinka čeká naplnění svých milostných tužeb, ale teprve třicátý poměr, kdy se Marina setká s předsedou stranického výboru komunistické strany z velkého moskevského strojírenského závodu, vše změní. Román tak lze číst jako grandiózní parodii budovatelské romány, ale stejně tak jej můžeme vnímat jako existenciální román.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2010 , Pistorius & OlšanskáOriginální název:
Тридцатая любовь Марины (Tridcataja ljubov Mariny), 1985
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Třicátá Marinina láska. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (13)
Teda Vláďo, tady jsi se docela předved a docela zatočil s mojí fantazií. Po tom začátku se mi rozjela v hlavě představivost, no bylo to jako pornhub na papíře. Docela dobrý, slušný. Jedna formule mezi hezkejma Ruskama, který nechybí inteligence, ani apetit na vodku a kaviár, a v místním režimu se pohybuje na správný straně scény a jede si svůj vlastní příběh. Jeden by řek, že bude proplouvat městem, prolejzat nálevny, stýkat se se zakázanejma lidma, roztahovat nohy, polykat namraženou vodku po kýblech a otevírat pusu dokořán na šluk z cigarety, nebo koženýho doutníku a ono najednou ejhle.
Druhej poločas by se dal zhodnotit jako následek jedný vylejvačky a následnej trest. I když o tom trestu by se dalo pochybovat, protože byla spokojená a vrněla blahem u soustruhu stejně jako v minulym životě u jednoho umělce většinu noci, co jí nakládal. Ve fabrice jí nakládaj normy a u oběda na talíř.
Prostě se ožereš, roztáhneš nohy a foukne ti ho tam někdo z fabriky a napustí tě láskou k budování vlasti, což je zvrat v ději jak po půllitru zelený na závěr akce.
Celej zbytek knihy se oslavuje bydlení na svobodárně, předhánění se v práci, socialismus je táta náš a po práci rovnou domů. Možná tam ten budovatel občas znova zaseje, ale to už ustoupilo do pozadí, protože jsem byl omráčenej fabrikou. A chtěl jsem tam hned nastoupit. Naštěstí jsem musel jít na záchod a cestou mi padla do oka flaška šnapsu a veškerý budovatelský nadšení spláchla kamsi do hajzlu.
I přes to, že se v půlce přehodila výhybka kamsi do zababova, tak to svištělo jako transsibiřská magistrála. Možná jsem taky ovlivněn tím, že Vláďa Sorokin je můj oblíbenec i když Manaraga byl docela omyl, ale tohle bylo fajn. Tomu agitátorovi se povedlo mezi lichejma šťouchama vylízat hlavu do mrtě a mezi sudejma z ní vyrazit vlastní myšlení. Když si pak vyplachovala pusu, byl z ní už jinej člověk. V první půlce knihy bych neřek, kam to dopracuje. Asi jsem zase všechno vykecal...
(SPOILER)
Ty bláho, tak to bylo náročný.
Marina je učitelka hry na piano. Její máma hrála a učila, holka z chudších poměrů si k hudbě cestu našla.
V mladém věku prošla i svou první sexuální zkušeností. Nutno říct, že z toho mi bylo kapku šoufl (ne z popisu aktu, ale ze zákulisí to pochopíte). Autor se s tím nepáře a popisuje hodně jasně.
Marina poté nějak vyrůstala a půlka knihy je povrchně řečeno o jejím protloukání životem, hlavně tedy tím intimním. Holka flámuje, souloží a pije, učí děti hrát a s ničím si moc hlavu neláme. Tedy občas ano, ale mívá z toho depky.
Zaujala mě doslova encyklopedie klitorisů. Jejich rozličné popisy pro mě jako pro někoho, kdo zná jenom jeden, byly zajímavé ehm.
Postupem času Marina prozře, když potká svou třicátou lásku, prožije první orgasmus (fakt ho předtím s nikým nezažila) a doslova zaprodá duši pokroku své vlasti, budování a budoucnosti
Záleží na rozpoložení čtenáře, protože každý si v tom najde to, co ho zrovna zaujme :).
Druhá půlka knihy je brutální agitka. A jo, pochopila jsem, satira pěkná, nicméně ne tolik vzdálená furt trochu funí za krk. Kniha jako celek je hutná, hnusná, pravdivá a vlastně trochu aktuální.
Pro milovnici scifi a různých perfektně fungujících společenství je komunismus jako takový docela fajnovou představou. Ale utopie se musí zvrhnout. A z opaků vznikají krásné příběhy, které byste ale fakt nikdy nechtěli zažít.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Třicátá Marinina láska v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 97x |
| ve Čtenářské výzvě | 3x |
| v Doporučených | 3x |
| v Knihotéce | 49x |
| v Chystám se číst | 29x |
| v Chci si koupit | 4x |
| v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
ruská literaturaAutorovy další knížky
| 2009 |  Den opričníka |
| 2011 |  Vánice |
| 2014 | Telurie |
| 2010 | Třicátá Marinina láska |
| 2003 | Fronta |
Tedy myslel jsem si do dneška, že mě máloco překvapí, ale opak je pravdou... Pornobudovatelská agitka to dokázala!