Třicet sezon lásky přehled

Když jsem si vyhledávala nějaké informace o autorce, zjistila jsem, že tato kniha je vlastně její biografií. Irma Marková je sama autorka, všechno, co se v této knize píše o jejím původu, rodině, vztahu, odpovídá autorčině životopisu.

04.09.2020

Tématem procházejícím celým dějem knihy je láska (literární kritici používají v takovém případě s oblibou termín „milostná linka“), která spojuje v různých podobách všechny postavy bez omezení věkem. Slovo láska je také posledním slovem a zároveň myšlenkou na konci románu. Bylo by však zjednodušující pohlížet na tuto knihu optikou žánru červené knihovny. Z hlediska literárních žánrů zde můžeme nalézt román, vývojový román, historický román, odehrávající se v Evropě 20. století.

Recenze na internetu (bohužel však jde jenom o marketingové informace a zásadní nepochopení myšlenek, obsažených v této knize) kladou důraz na zjednodušený/základní příběh novináře Petra Tomana, který přijíždí po roce 2000 z New Yorku do Prahy s prezentací českého překladu své knihy o generaci hudebních interpretek, působících v ČR v období před revolucí 1989. Záměrem Petra je vedle přezentace své knihy také zahájit sběr podkladů pro další navazující historickou knihu o tanečnicích. Petr zde přitom má silný romantický motiv z doby svého mládí, kdy se s jednou takovou tanečnicí (Marcela Zelená) krátce setkal a ve svých vzpomínkách ji vnímá jako platonickou lásku období svého dospívání.

Během dosažení tohoto cíle se však hned na počátku setkává se svojí bývalou učitelkou z učňovské školy z počátku 70. let, s její rodinou a postupně se od Irmy s překvapením dozvídá o celém jejím pohnutém životě v Evropě. V historii rodin obou těchto hlavních aktérů je přitom řada podobností s kořeny v Sovětském svazu. V kulturním prostředí obou těchto postav a jejich rodin hrály významnou roli divadlo, hudba, literatura. V knize se tak setkáváme s řadou emočně působivých odkazů na autory hudebních a literárních děl 20. století. Obě hlavní postavy byly v dětství obdarovány hudebním nadáním, jehož naplnění jim však bylo znemožněno. Irma a Petr se postupně přes řadu bariér dopracovali ve svých životech k humanitnímu a jazykovému vzdělání. Jejich rodinám se podařilo v druhé polovině 20. století dostat ze Sovětského svazu do Československa. Na počátku 70. let se jejich dráhy rozdělily do východního a západního kulturního prostředí v období studené války. Průběh děje knihy vytváří na počátku 21. století prostor pro opětovná srovnávající setkání těchto postav, jejichž životy byly mezitím utvářeny různými politickými a ekonomicko-sociálními změnami. Působnost kulturních rozdílů je u obou postav citlivě reflektována třeba na příkladu hudebního vzdělání Irminých vnoučat.

Před čtenářem této knihy se tak otevírají příběhy osob různých národností (židovské, ruské, české) na území Evropy 20. století a počátku 21. století. Zároveň máme možnost být svědky toho, jak i jenom samotná víra a odlišnosti ve víře komplikovaně rozdělily vztahy v rodině Irmy a vedly vlastně až k jejich emigraci do Sovětského svazu. S jakými potížemi se setkává samotná Irma v českém prostředí se svým ruským přízvukem. Inna Rottová se tematickým zaměřením přibližuje jiným autorům z oblasti historie a literatury jako např. Tony Judt, Tymothy Snyder, Lion Feuchtwanger ). Osud židovské rodiny, putující z Prahy do Francie, posléze Polska, Leningradu a pouze v osobě Irmy zpět do Prahy. Historickým kontextem jsou obě světové války s blokádou Leningradu ve druhé světové válce, budování komunismu v období studené války a poslední historickou etapou je budování kapitalismu po roce 1990 v Čechách. Dějově je román sice přímo zařazen prostřednictvím dvou vypravěčů do období 1990-2015. Avšak předmětem vzájemných dialogů těchto dvou postav je děj rozšířen o další historické etapy.

Dvěma hlavními vypravěčskými postavami v knize jsou: (1) novinář Petr Toman (60), který emigroval z ČR na počátku normalizace a v Praze se objevuje po roce 2010, tedy po 20+20 letech budování nejprve socialismu v jeho normalizační podobě a posléze kapitalismu v Čechách, a (2) Irma (80), jejíž životní dráha je pro čtenáře kritickým svědectvím z doby 20. století. Autorská volba dvou vypravěčů, s jejich částečnými konfrontacemi, dává knize nejen čtivost, ale celou řadu podnětů k otázkám. Čtenář má možnost nahlížet do myšlenek obou hlavních postav.

Téma knihy ze současné historie však ale především otevírá čtenářům příležitosti k setkáním s dosud žijícími pamětníky v knize zpracovaného časového období. Petr Toman tak neplánovaně má možnost lépe poznat životní osud své bývalé učitelky s níž se setkal na počátku 70. let v učilišti pro učně. Inna Rottová čerpala při psaní této knihy ze svého vlastního životního osudu, svých vlastních životních zkušeností, kdy byla sama nucena na počátku normalizace v rámci prověrek opustit svoji práci a hledat nové uplatnění jako překladatelka. V knize jde o silné autobiografické pohledy. Nejde tedy o konstrukci románu, vytvořenou na základě sekundární rešerše. Inně Rotové se do její knihy podařilo zařadit spektrum lidských osudů tehdejší společnosti. Kniha byla vydána rok před smrtí autorky.
Kniha osloví především čtenáře, kteří (1) sami měli možnost aspoň částečně uvedené období prožít nebo zprostředkovaně být informováni v rámci svých rodin o podobných údělech, (2) si kladou kritické otázky i ohledně současného vývoje společnosti. Pro mladší generaci čtenářů může být tvorba Inny Rottové zajímavým zdrojem autentických literárních poznatků, které nejsou nijak zjednodušené a mají tak z hlediska historického poznání větší hodnotu než leckerá primárně antikomunistiky koncipovaná díla historiků té doby. Děj knihy lze částečně srovnávat např. s českým televizním seriálem Vyprávěj.

Kniha Třicet sezón lásky by mohla přispět i ke kultivaci a potřebné korekci politicky polarizovaných pohledů některých našich zvlástním způsobem jednajících současníků, kteří jsou ochotni se snížit v rámci svých populistických předvolebních aktivit na úroveň marketingově nekulturních projevů, vedoucích k dalšímu nesmyslnému rozdělování kultur, národností a společnosti.